Výstava Trembling Empire maďarské umělkyně Zsófie Keresztes (*1985) se zaměřuje na ekologické a genderové otázky, které se prolínají s tématem ženského těla, přírody a rodinných vztahů. Sochy vytvořené pro Galerii Lázně Liberec kombinují její signifikantní techniku mozaiky s nově použitými textiliemi, čímž zdůrazňují napětí mezi pevností a křehkostí, zatímco zvolená textilie kostkovaných ubrusů symbolizuje domov, péči, výživu a pohled na stereotypní ženské role. Umělkyně je záměrně barví a „opotřebovává“ (poukazujíc tak na každodenní používání ubrusu a jeho potřísnění či náhodné polití), aby tematizovala každodenní boj a neviditelnou práci žen spojenou s tradičními očekáváními. Spojení mozaiky a tkaniny sochám dodává vnitřní křehkost a intimitu, jež potvrzují dva kontrastní materiály. Proces se tak zužuje na osobnější rovinu.
V sérii děl, jako je dutý kmen, kořeny, můry či kokony, umělkyně využívá organické formy inspirované anatomickými modely ženského těla, jež transformuje poeticky a něžně v kontaktu s přírodou, zejména lesními motivy, aby reflektovala ženskou zkušenost s mateřstvím, rodinou a komunikaci s dítětem. Tímto způsobem symbolizuje skryté aspekty ženské role v rodině a společnosti, podobně jako les ukrývá svá tajemství pod vrstvami listí a stromů.
V širším historickém kontextu lze vysledovat vliv surrealistických a feministických autorek, jako jsou Leonora Carrington, Niki de Saint Phalle, Virginia Woolf či Toyen, jež spojují díla s tématy ženského těla, přírody a symbolické transformace. Propojení mezi lidskými těly a Zemí je více než jen metaforou – je to volání po nové formě bytí na této planetě. V kontextu klimatické krize a ztráty biodiverzity se toto sjednocení stává klíčovým tématem, které odráží nejen zranitelnost a křehkost života a našich vztahů, ale také jeho sílu a odolnost. Reflexe těchto propojení nám může pomoci porozumět významu ekologických změn a důležitosti ochrany přírody, která je základem pro přežití naší planety. Jaké místo v lese máte vy?
O ZSÓFII KERESZTES
Zsófia Keresztes se narodila v roce 1985 v Budapešti. Vystudovala Maďarskou univerzitu výtvarných umění, nejprestižnější výtvarnou akademii v celé zemi. Umělkyně se zaměřuje na tvorbu velkých sochařských děl, které vychází ze současných otázek identity a vztahu k ekologické krizi. Jako hlavní techniku využívá mozaiku, která jí umožňuje zpracovávat složité textury a symboliku. Velkou inspirací je pro Keresztes ženské tělo, zejména pak jeho vnitřní dynamika a intimita, často laděné do pastelových barev. Autorka se může ve svých 39 letech pyšnit řadou mezinárodních výtvarných úspěchů, vystavovala už například v mezinárodních prestižních institucích jako je Gianni Manhattan ve Vídni a König Galerie v Berlíně. Pro svou schopnost proměňovat místa a souvislosti v imaginární světy prostřednictvím částí objektů a tělesných vazeb byla v roce 2022 vybrána, aby reprezentovala Maďarsko na slavné přehlídce současného výtvarného umění Benátské bienále. V současné době žije v Budapešti s dvouroční dcerou a manželem.
