Námětem modrého období jsou převážně říční krajiny malované v Orlických horách, jižních Čechách a na Sázavě. Je pravděpodobné, že impulzem pro dominantní používání ultramarínu a pruské modré byl umělcův pobyt na jihu Francie v roce 1926. V obrazech z tohoto období se projevuje malířská plnost a názorová vyhraněnost. Po roce 1930 se do obrazů opět dostávají harmonické akordy červené a bílé, avšak modrá zůstala výrazným prvkem, kterým malíř vnášel do obrazů „potřebnou svěžest, prostorovost a dynamiku“.
Oblastní galerie Liberec spravuje konvolut 32 děl Václava Špály (10 obrazů, 19 kreseb a 3 grafiky). Výrazný modročervený dvojzvuk se u malíře objevil poprvé v roce 1911 a tuto barevnost si podržel i v době, kdy bylo moderní malovat v kubistických hnědích a šedích. K intenzivním tónům modré a červené později přibyla i smaragdově zelená. Václav Špála nebyl typem intelektuálního malíře (přestože periodicky publikoval teoretické statě o soudobém moderním umění), celý život se jeho tvorba nesla na mocné vlně vitalismu. Sám přiznává, jak jej znova a znova inspiruje letní krajina, dílem česká, dílem středomořská, květiny ve váze či zátiší s ovocem a jak barvu prožívá citem a spojuje se vzpomínkou a hudebností. Snad to bylo umělcovo křehké zdraví, které jej naučilo vážit a oceňovat to nejdůležitější – život sám. Nikdy v jeho díle nezazněly tóny dekadence a nikdy také nesklouzl k popisnosti.
Dílo Václava Špály do dnešních dnů oslovuje lineární a barevnou rytmizací, lehkostí tvarů, expresivním rukopisem i jasnou a hravou tonalitou. Díky propojení dvou protichůdných světů – světa francouzské moderny a světa českého venkova, kubismu a lidového umění – vznikl osobitý projev, který je unikátní nejenom v českém kontextu. Emblematickým obrazem výstavy je obraz Vltava u Červenépocházející z roku 1927, který představuje krajinu před bouří, plnou dynamického napětí. Velmi zajímavým dílem je fauvistický Autoportrét se zeleným pozadím z roku 1904 ze soukromého majetku, který byl naposledy vystaven na souborné výstavě Václava Špály v roce 1947. Výstava okrajově připomene i díla vzniklá v Sobotce, kam se rodina Václava Špály přestěhovala v roce 1904.
