Výstava se zaměří na dosud velmi povrchně zpracovanou část tvorby Julia Mařáka (Litomyšl 1832 – 1899 Praha). Tento malíř je v českém prostředí považován za jednu z nejvýznamnějších postav české krajinomalby - jako umělec i jako profesor pražské akademie, kam byl v roce 1887 povolán z Vídně. I nadále se ale jedná o malíře, jehož dílo nelze v žádném případě brát jako řádně zpracované. Právě Mařákovo propojení s Vídní ukazuje na důležitý aspekt jeho života a tvorby – na skutečnost, že ve své době ve Vídni známý autor je dnes tamtéž zcela neznámý a že i současný český dějepis umění se v podstatě dosud spokojil pouze se znalostí Mařákových děl v českých státních a soukromých sbírkách.
Julius Mařák se narodil v době, kdy Vídeň jako hlavní město Habsburské říše a její přirozené kulturní centrum, přitahovala umělce s vidinou uměleckého i společenského uplatnění. Také Mařák se v roce 1860 přestěhoval do Vídně, aby zde začal budovat svou uměleckou kariéru. Dlouhodobě nepříznivé životní podmínky střídaly mimořádné umělecké úspěchy, ze kterých Mařák vzhledem ke své povaze nedokázal z obchodního hlediska vytěžit více. Z historických pramenů víme, že Mařák měl i navzdory odchodu do Prahy v Rakousku řadu příznivců, kteří jeho práce kupovali či si jeho práce na zakázku objednávali. Proto je možné předpokládat, že se v rakouských veřejných sbírkách setkáme nejen s díly vzniknuvšími během jeho vídeňského pobytu, ale také s díly, jež byla do Rakouska zaslána z Prahy. V žádném případě nelze brát Mařákův život a dílo jako důkladně prostudované a zpracované, což dokládá i záměr této výstavy, založený na předběžných rešerších. Tato výstava by měla posloužit jako další z významných kroků k poznání života a tvorby Julia Mařáka, nikoliv tedy jen k opakování a prezentování již dobře známých děl.
V českém prostředí takto koncipovaná výstava doposud realizována nebyla. Jisté přiblížení se tomuto tématu zaznamenala Jitka Boučková při přípravě katalogu Mařákovy výstavy ve Východočeské galerii v Pardubicích v roce 1981, kde se alespoň můžeme dočíst, že některé vídeňské instituce záporně odpověděly na dotaz, zdali se v jejich inventáři nalézají některá konkrétní Mařákova díla. Retrospektivní Mařákova výstava, kterou před 15 lety uspořádala Národní galerie, snad již pod dojmem starší literatury, na zápůjčky ze zahraničních sbírek – tedy i těch rakouských – zcela rezignovala.
Rok 2016, na kdy je výstava plánována, není vybrán náhodně. V roce 1866 představil Mařák na vídeňské umělecké výstavě uhel Kongres pod jilmy, se kterým zaznamenal svůj první velký úspěch. Připomenutí si této pro jeho dílo tak významné události reprezentativní výstavou tedy rozhodně stojí za pozornost.
Cílem výstavy však není pouze divákovi představit jinak nedostupná díla, ale také v co největší míře nabídnout řadu informací, týkajících se Mařáka a jeho tvorby. Proto bude součástí výstavy i množství informativních popisek jak u jednotlivých děl, tak i větších textových panelů i významnějších logických celků, které zasadí zapůjčená díla do hlubších souvislostí Mařákova života a tvorby.
