Dílo Filipa Leubnera tkvící svými kořeny v českém vrcholněbarokním malířství vykazuje, podobně jako dílo jeho současníků, kvalitativní rozkolísanost. Nicméně obsahuje půvabné detaily, dramatická gesta a živou barevnost, které zřejmě vedly důležité zadavatele z církevních i aristokratických kruhů k tomu, aby jej, jako významného autora spjatého především s regionem horního toku Lužické Nisy, oslovovali se svými zakázkami. Na objednávku Jana Kristiána Swéerts-Sporcka namaloval devět oltářních pláten pro monumentální servitský kostel v Konojedech, v němž pracoval po boku dílny Ignáce Platzera. Během let jej několikrát zaměstnávali Clam-Gallasové a opakovaně se objevil ve službách abatyše kláštera Marienthal Anastasie Rösler.
Cílem výstavy, která je první výstavou tohoto malíře vůbec, je přispět k tomu, aby pozdněbarokní regionální umění bylo navráceno do obecného povědomí a aby náboženské obrazy i sochy byly nově nahlíženy v optice uměleckých děl. Tím, že výstava bude prezentovat zdařilé restaurátorské počiny posledních let, které se podařilo uskutečnit díky vzájemné spolupráci státních, církevních i privátních subjektů v Čechách i v Německu, snad přispěje zároveň k větší ochraně pozdněbarokních památek a k zájmu o jejich restaurování.
Mezi bezesporu zajímavé exponáty budou patřit zápůjčky z Městských muzeí Žitava, ať již to jsou sakrální plastiky s doloženou libereckou proveniencí, nebo obrazy, které dokumentují kulturní a vědecké ambice žitavského bohatého obchodního měšťanstva a městské rady. Diváky jistě upoutá nově restaurovaný oltářní obraz sv. Bonaventury původně vytvořený stejnojmenný kostel v Mladé Boleslavi s rozměry 375 x 220 cm.
Výstavu pořádá Oblastní galerie Liberec ve spolupráci s Městskými muzei Žitava. Exponáty dále zapůjčily Národní galerie v Praze, Biskupství litoměřické a Severočeské muzeum v Liberci.
Ze životopisu Filipa Leubnera:
Narodil se v Liberci a 23. ledna 1733 byl v kostele sv. Antonína Velikého pokřtěn. Malířskému řemeslu se pravděpodobně vyučil u Antona Kaulfersche. Po návratu z tovaryšské cesty se oženil a usadil se v domě na dnešním Sokolovském náměstí. Zemřel 13. května 1803.
Filip Leubner byl nejvýznamnějším libereckým malířem druhé poloviny 18. století, byl zván ke spolupráci s velkými uměleckými osobnosti své doby, ať již to byla sochařská dílna Ignáce Platzera či Josefa Jelínka. V závěru svého života se věnoval též portrétní tvorbě. Malíř s oblibou připisoval ke své signatuře jméno svého rodného Liberce. V dosavadní české odborné literatuře se vyskytuje pod jménem Jan Filip Leubner, malíř sám se podepisoval – až na vzácné výjimky, kdy používal jméno Johann (Iohannes) –, pouze Philipp (Philippus) Leubner. Jeho dílo je obtížně zkoumatelné, ve státních sbírkách se vyskytuje pouze ve třech případech (Oblastní galerie Liberec, Polabské muzeum v Poděbradech, Státní hrad a zámek Frýdlant). Řada obrazů je rozptýlena po venkovských kostelích, převážně v severních a středních Čechách, ale i v Německu a Polsku. Značná část děl se nachází v dramaticky špatném technickém stavu či je nenávratně ztracena, jako například nedochovaná výmalba pokojů v novém křídle libereckého zámku podle nákresů francouzského architekta Louise Greniera provedená v 70. letech 18. století. Obrazy Filipa Leubnera lze spatřit in situ v následujících městech: Brandýs nad Labem, Działoszyn (PL), Liberec, Ostritz (DE), Rožďalovice, Smržovka, Svémyslice, Zápy ad.
