Soustředěný pohled Grafika 60. let 20.století ze sbírek členských galerií Rady galerií České republiky Pořadatel: Rada galerií České republiky a Oblastní galerie v Liberci Místo konání: Oblastní galerie v Liberci, příspěvková organizace Spolupořadatel: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě (repríza výstavy) Termín: 4. 10. – 25. 11. 2007 Vernisáž: 4. 10. 2007 v 16:30 hodin Autor výstavy: Richard Drury (České muzeum výtvarných umění v Praze) Spolupracující tým: Mgr. Jitka Hlaváčková (Galerie hlavního města Prahy), Mgr. Markéta Kroupová (Oblastní galerie v Liberci), Mgr.Božena Vachudová(Galerie výtvarného umění Karlovy Vary) Kurátorka výstavy: Mgr. Markéta Kroupová Autorka doprovodného programu: MgA.Petra Křečková (Oblastní galerie v Liberci) Doprovodné programy a komentované prohlídky v Oblastní galerii v Liberci Členy profesního sdružení nazvaného Rada galerií České republiky je v současné době celkem 28 sbírkotvorných galerií a muzeí umění včetně Národní galerie v Praze a Moravské galerie v Brně. Rada galerií, založená 2. ledna 1992 zprvu jako Rada státních galerií ČR, uspořádala kromě mnoha odborných setkání, přednášek a seminářů též několik společných výstav. Na přelomu roku 1993 / 1994 „Záznam nejrozmanitějších faktorů“ (České malířství 2. poloviny 20. století ze sbírek státních galerií) a po pěti letech v roce 1998 výstavu s názvem „Akviziční činnost galerií v letech 1990 – 1997“. Obě tyto výstavy se konaly v Jízdárně Pražského hradu, první pod záštitou tehdejšího předsedy vlády pana Václava Klause, nad druhou převzal záštitu úřadující ministr kultury pan Pavel Dostál. Toto profesní sdružení si vyzkoušelo i uspořádání výstavy za hranicemi. V roce 2001 se uskutečnila v německém Panorama Museum v Bad Frankenhausen výstava „Surrealismus v českém umění 1925 – 1945“. Vzhledem k tomu, že členské galerie a muzea jsou rozmístěny po celém území republiky, bylo rozhodnuto, že další společný výstavní projekt bude realizován mimo Prahu v instituci disponující dostatečně velkou výstavní plochou. Na podzim roku 2004 byla v Masných krámech – výstavním prostoru Západočeské galerie v Plzni uspořádána výstava „Kresba, kresba … (Česká kresba 80. let 20.století)“, nad níž převzal záštitu hejtman Plzeňského kraje pan MUDr. Petr Zimmermann. Nyní, v době patnáctileté existence RG ČR, připravil kurátorský tým ve spolupráci se všemi členskými galeriemi výstavu „Soustředěný pohled“ (grafiky 60.let 20.století) s cílem prezentovat bohatství, rozsah a váhu grafických sbírkových fondů zejména těch institucí, které sídlí v regionech. Díla na papíře vzhledem k nárokům na osvětlení a křehkosti papíru jsou uložena v depozitářích a nemohou být dlouhodobě vystavována. Jsou tudíž málo známa. Jakkoliv se může zdát, že zkoumání grafických sbírek se v dnešní době progresivního použití digitálních technologií v umělecké sféře, stejně jako v situaci konjunktury různých variant konceptuálních projevů a instalací, je příliš klasickým pohledem, ospravedlnění této volby spočívá v samotném předmětu odborného studia. Cílem projektu je seznámit odbornou veřejnost a co nejširší spektrum návštěvníků s výtvarným oborem, který v šesté dekádě 20. století dosáhl vrcholu v rozmanitosti postižení novodobé existence člověka v prostoru převratných a neopakovatelných společenských událostí, který také umožnil nebývalý ponor do duchovních a psychických stavů lidského nitra a postihnul souvislosti moderního vnímání přírody a světa. Grafika 60. let minulého století, tak jako tehdy celé české umění, byla nabita novými experimenty. To vše neobyčejně obohatilo výrazový a technický rejstřík tradičních grafických technik o řadů nových postupů a materiálů. Dodnes neztratily svoji platnost, uvážíme-li, že grafické umění se v teritoriu Čech, Moravy a Slovenska vyvíjelo vlastně od přelomu 19. a 20. století zprvu jako soukromá záliba umělců, a teprve od roku 1910 jako vysokoškolsky graduovaný předmět. V šedesátých letech 20.století dosáhlo grafické umění nebývalého rozkvětu díky vyhraněným umělcům - klasikům grafického řemesla – Jiřímu Johnovi a Ladislavu Čepelákovi, stejně jako tvůrcům z okruhu skupin UB 12 (Alena Kučerová, Adriena Šimotová, Oldřich Smutný, Jiří John…), Trasy (Jitka a Květa Válovy), výstav Konfrontací (Jan Koblasa, Aleš Veselý, Čestmír Janošek, Pavel Nešleha), Nové citlivosti (Zdeněk Sýkora, Karel Malich…), ale i pozdějšího Klubu konkrétistů, jakožto i solitérům, ke kterým patřil nejenom Vladimír Boudník, ale také Jiří Anderle, Bohuslav Reynek a mnoho dalších. Tato výstava zohledňuje dění v pražském uměleckém centru v nástupu nejrůznějších výtvarných tendencí od informelu přes novou figurací až ke geometrickým směrům. Vyzdvihuje však i přínos uměleckých osobností z jiných míst – např. lounských umělců Zdeňka Sýkory a Miroslava Mirvalda, stejně jako tvůrce velkého duchovního ponoru petrkovského Bohuslava Reynka, ostravského experimentátora Eduarda Ovčáčka nebo lyrického kubisty Jánuše Kubíčka z Brna. V nevelké míře jsou prezentována grafická díla nově objevených osobností z regionu, např. Anny Poustové, Vladimíra Rocmana, Miloslava Cicvárka nebo Dobroslava Folla. V souvislosti se státní koexistencí Čech a Slovenska některé české galerie měly ve svém akvizičním programu zahrnutu rovněž tvorbu slovenských umělců - grafiků, proto se díla Vincenta Hložníka nebo Albína Brunovského a dalších stala oprávněnou součástí výstavního celku. V mezinárodním kontextu „sixties“, který bylo možné plně v české uměnovědě teoreticky ozřejmit až v průběhu 90. let 20. století, se plně vyjevil přínos a význam průkopníků grafického umění 60. let, především pak Vladimíra Boudníka, Zdeňka Sýkory nebo Radoslava Kratiny. Zcela ojedinělé, zato zcela mimořádné místo zaujala v nákupních programech galerií také světová grafika. Rozsáhlou kolekci spravuje lounské muzeum umění – Galerie Benedikta Rejta. Několik grafických listů evropské provenience je rovněž vystaveno ze sbírek Muzea umění v Olomouci. Vývoji grafiky v bývalém Československu bylo věnováno několik výstav. Šedesátými léty z vlastních sbírkových fondů se v roce 1994 zabýval pouze projekt Národní galerie a v roce 1996 rovněž Galerie umění Karlovy Vary. Grafické fondy členských galerií jsou velmi obsáhlé. Mnohá díla se vzhledem k počtu vytištěných grafik objevila ve sbírkách hned několika různých galerií. Před přípravnou komisí stál úkol vyrovnat se s tímto problémem. Její „nejbolestivější úloha“ ale spočívala v redukci vybraného souboru na výstavní kolekci v rozsahu 160 grafických děl, kterou bylo možno zcela reálně vystavit. Zahrnuje díla 95 grafiků. Na výstavě je sice zastoupena každá členská galerie alespoň jedním dílem, nicméně rozhodujícím kritériem byla kvalita díla a přínos grafického myšlení jeho autora. Že to nebylo snadné vyplynulo z rozsáhlosti grafických sbírek ve správě členských galerií. Na rozdíl od mnohdy chybějících malířských či sochařských děl ze 60. let, nevznikl tentokrát žádný „prázdný prostor“ a významní představitelé grafického umění 60. let jsou v regionálních galeriích hojně zastoupeni. Až na několik výjimek snad v každé galerijní sbírce se lze setkat s akvatintami Ladislava Čepeláka, suchými jehlami Jiřího Johna, lepty a perforovanými tisky Aleny Kučerové, grafikami Naděždy Plíškové aj. Nechybí ani díla Adrieny Šimotové, Jaroslava Šerých, Pavla Sukdoláka, Miloše Ševčíka nebo Jana Koblasy. Pozoruhodná situace spočívá v tom, že téměř v každém galerijním fondu je zastoupen originálními strukturálními a aktivními grafikami předčasně zesnulý Vladimír Boudník. Nemalého zájmu se dostalo jeho souputníkovi Jiřímu Balcarovi – propagátoru nové figurace, jehož život byl také krátce vymezen. Stejně obsáhle je dokumentována grafická tvorba Jiřího Anderle(ho). Pohled na dění v grafice šesté dekády velice originálně kompletují „moravští“ mistři - Dalibor a Ivan Chatrný, Jaroslav Hovadík, Jánuš Kubíček, Eduard Ovčáček či Pavel Navrátil, jejichž soubory jsou rovněž mnohočetné. Výrazné konvoluty grafiky 60. let přesahující několik stovek listů vlastní pražské sbírky (Národní galerie, Galerie hlavního města Prahy a České muzeum výtvarných umění), Moravská galerie v Brně, Galerie výtvarného umění v Ostravě, Muzeum umění v Olomouci, Oblastní galerie v Liberci, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Galerie moderního umění v Hradci Králové a Galerie umění Karlovy Vary. Obsáhlou a vyhraněnou podobu českou a mezinárodní získala již zmiňovaná grafická sbírka lounské Galerie Benedikta Rejta. K výstavě je vydán katalog s barevnými reprodukcemi a anglickým překladem v grafické úpravě Jiřího Mědílka. Božena Vachudová
