Přeskoč na obsah

Skupina Oktobergruppe a liberecká výtvarná scéna v první polovině 20. století Reichenberg und die Musen

21. 11. 2025 – 22. 2. 2026 Výstava Kurátor Anna Habánová

Liberec se díky prudkému průmyslovému rozvoji na sklonku 19. století pozvolna stával významným regionálním centrem, ve kterém se začalo kromě uměleckého řemesla (zaměřeného zejména na textil a s ním související procesy) prosazovat i volné umění. Jeho cesta ale nebyla snadná. Ještě v roce 1891 historik umění Ernst Polaczek označil Liberec (tehdy Reichenberg) jako místo múzám málo přístupné. Už v době po roce 1900 je zejména ve výstavní činnosti tehdejšího Severočeského řemeslného/průmyslového muzea patrná jistá konjunktura, která vrcholí ve dvacátých letech 20. století, kdy na scénu nastupuje nejmladší umělecká generace.

Její hlavní protagonisté se v říjnu 1922 představili jako skupina Oktobergruppe. Ve své době patřila k umělecky progresivnějším uskupením a jejím cílem bylo propojit kvalitní výtvarné umělce a vyčlenit se tak z běžné dobové produkce. Kromě generační sounáležitosti jejich tvorbu zpočátku propojoval příklon k poválečné vlně expresionismu a v druhé polovině desetiletí k nové věcnosti. Skupina existovala v místě a čase a v tomto smyslu je koncipovaná i kulturně-historická výstava, která si klade za cíl prezentovat práce jak členů skupiny, tak jejich německy i česky hovořící současníky.

Výstava je prozatím rozdělena do dvou základních celků. Na bazénové hale budou představeni členové Oktobergruppe: Alfred Dorn, Richard Fleissner, Wenzel Franz Jäger, Rudolf Karasek, Karl Kaschak, Alfred Kunft, Edith Plischke (Fleissner-Plischke), Erwin Müller, Wilhelm Srb-Schlossbauer, Hans Thuma, Johannes Watzal. Na ochozu bazénové haly pak jejich liberečtí současníci: Hermine Ginzkey, Gustav Siegfried Herrmann, Karl Johne, Wilhelm Koch, Karl Kolaczek, Eleonore Plischke, Franz Plischke, Alfred Posselt, Karl Reiss, Oskar Rosenberger, Wilhelm Weiss a Mathilde Wildt. Česky hovořící byli v Liberci známí zejména Josef Nastoupil a Jaro Beran.

Základem pro zpracování tématu je fundus libereckých veřejných i soukromých sbírek. Výstava by se neobešla bez zápůjček z Národního památkového ústavu, Národní galerie Praha, Kunstfora Ostdeutsche Galerie Regensburg nebo Isergebirgs-Musea Neugablonz.

Tento web používá soubory cookie.
Soubory cookie používáme k personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti. Informace o vašem používání našich stránek také sdílíme s našimi partnery v oblasti sociálních médií, reklamy a analýzy, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli, nebo které shromáždili při vašem používání jejich služeb.
Zakázat vše
Upravit jednotlivě
Povolit vše