Díky uvolnění politické a společenské situace ve druhé polovině 60. let 20. století založili Karel Hubáček, Miroslav Masák, Zdeněk Patrman, Václav Voda a další architektonický ateliér, který nazvali Sial - Sdružení architektů a inženýrů Liberec. Tato čtyři písmena jsou dodnes synonymem pro originální a invenční architekturu, jejíž autoři i v nepříznivých dobách dokázali sledovat aktuální světové trendy, reagovat na ně a dokonce se uplatit v mezinárodní konkurenci.
Přínos Sialu ale nespočívá jen v realizacích a architektonických studiích. Sial, resp. skupina architektů a inženýrů, která se musela v roce 1971 vrátit do Stavoprojektu, také vychovával. Legendární Školkou Sialu prošla celá řada architektů, kteří jsou dodnes aktivní a do značné míry ovlivňují podobu domácí architektury svými pracemi, teoretickými texty anebo výchovou studentů architektury.
Výstava v Oblastní galerii představí vybrané realizace Sialu formou banerů a modelů.
Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, odborným pracovištěm Liberec připravujeme kolokvium věnované tvorbě Sialu. Kolokvium proběhne v únoru 2011 v Krajské vědecké knihovně v Liberci.
Hrajete si rádi? Zkuste najít vybrané stavby Sialu na mapě v on-line geografické hře. Hru si můžete zahrát zde. Vaším cílem bude určit s pomocí nápovědy o jakou stavbu se jedná a potom ji najít na mapě (kliknutím do mapy označíte co nejpřesnější umístění stavby). Odchylky v měření se Vám sčítají. Bojujete s časem a s ostatními soupeři. Vyhrává ten, kdo v nejkratším čase umístí stavby na mapu nejpřesněji. Hra byla vytvořena na portálu GEOHRA.
Kolokvium o dějinách Sialu
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci a Oblastní galerie v Liberci si vás dovolují pozvat na odborné kolokvium
Sial
Liberec, 24.-25. 2. 2011
V dějinách české architektury 2. poloviny 20. století napsal liberecký Sial nejslavnější kapitolu. Díky Karlu Hubáčkovi i jiným architektům a inženýrům tohoto sdružení se těžiště domácí tvorby přeneslo z velkých center na periferii českých zemí. Navzdory těžkým politickým podmínkám se v Sialu podařilo udržet atmosféru tvořivosti a neztratit kontakt s aktuální architekturou ve světě. Sial po sobě zanechal vynikající stavby, v čele s věží na Ještědu, a ještě víc vynikajících, ale neprovedených návrhů. Jejich výběr podává výstava, kterou po olomoucké premiéře pořádá Oblastní galerie v Liberci, a o jejich přehled a historické zhodnocení se pokusila velká kolektivní publikace Sial z roku 2010. Výstavou a knihou se však debata o odkazu libereckého sdružení neuzavírá. Vztah člověka k technice a přírodě - pro Sial asi klíčový -, poměr jeho tvorby k domácí a zahraniční scéně, teoretické myšlení libereckých architektů, stavby Sialu v kontextu krajiny a měst a jejich dnešní památková ochrana, význam libereckého sdružení pro dnešek, to všechno jsou otázky, o nichž sotva někdy padne konečné slovo. Najdeme je mezi tématy kolokvia o dějinách Sialu, kterého se zúčastní dvě desítky českých a slovenských historiků moderní architektury.
