Platónovo pojednání o jeskyni přináší podobenství, kdy jeskyni a stínohru v ní lze chápat jako naše obvyklé vnímání světa a skutečný sluncem zalitý svět venku pak za reálný svět idejí. Ideje se jako praobrazy často stávají předlohami umělců, kteří se je snaží uchopit skrze smysly a nastavit jim vizuální formu. Ve spojení myšlenky antického filosofa Platóna s bájným jednorožcem dochází k absurdní paralele pojetí idejí a hledání absolutní krásy s aktuálním způsobem žití tíhnoucímu k lehkosti bytí na pomezí života a propasti.
Balancování na hraně viditelného a skrytého je typické i pro současné post-konceptuálně orientované umění. Na výstavě Platónův jednorožec se představí tvorba dvou umělkyní - K. D. Drahošové a Andrey Lédlové. Obě zastupují nastupující generaci a jejich post-konceptuální tvůrčí postoj je typický intermediálními přesahy. K. D. Drahošová je absolventkou FU OU v Ostravě v Ateliéru malby Daniela Balabána. Jejím dominantním médiem je kresba. Čára, plocha a struktura je jejím hlavním nástrojem zobrazení interpretace světa. Drahošová v Liberci opouští papír a pracuje jen s dočasnou kresbou na stěnách galerie. Ve své tvorbě se nechává volně ovládat intuicí a zkoumá, jaký je smysl kresby v dnešní uspěchané a roztěkané době. Andrea Lédlová je čerstvou absolventkou AVU v Praze v Ateliéru kresby Jiřího Petrboka. Jejím výchozím médiem je také kresba, avšak její tvorba v poslední době překračuje hranice z dvojrozměrného do trojrozměrného média. Druhou její linií je zájem o vyprávění příběhů a rozvíjení asociací z historie umění. V galerii se prezentuje šitými objekty a velkoformátovými kresbami. Lédlová, i přesto že mistrně ovládá kresebnou techniku a má již dobře rozeznatelný rukopis zde pracuje především se silnými výrazovými prostředky šitého objektu, který se stává předlohou pro její další kresby. Zacykluje tak zde svět předloh a jejich nápodob a vrací nás tak pomyslně ke světu idejí.
