Jedním z dlouhodobých cílů Oblastní galerie v Liberci je představovat tvorbu výtvarníků žijících v Libereckém regionu. Mezi takové patří i sklář Michal Machat, který si vybral za své životní teritorium Železný Brod. Ač vzděláním sklářský výtvarník, měl Michal Machat vždy blízko k malbě, a proto se zaměřil na tvorbu vitrají a malování na sklo. Dnes však představuje v grafickém kabinetu Oblastní galerie v Liberci svou současnou tvorbu na papíře a to v její komplexní podobě od kresebných studií skleněných skulptur, ilustrací až po volné kresby. Po dlouhé tvůrčí odmlce v 90. letech minulého století a přestěhování se z ruchu velkoměsta se Michal Machat opět pustil s velkou chutí do práce. Jeho výtvarný rukopis a ani volba témat nedoznaly velkých změn. Už na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze si společně s kolegou Martinem Velíškem vytvořil nezaměnitelný přednes připomínající naivní dětskou kresbu. Dojem neumělosti navíc podporovaly zvolené materiály jako jsou obyčejná tužka, pastelka nebo pastel. Jako bytostný figuralista zobrazoval lidské postavy v groteskních scénách plných erotického napětí, leckdy s příchutí černého humoru. Charakteristickým rysem v?ech jeho děl byla práce s textem, zapojeným do konečného artefaktu v podobě slovních hříček, a schématickými znaky představujícími běžné sexuální symboly. Jeho tvorba jdoucí proti všem konvencím znamenala vyhraněný proud na české výtvarné scéně na přelomu 80. a 90. let 20. století. V poslední době dal Michal Machat o sobě vědět zejména sklářským projektem nazvaným Slepičí program, v jehož rámci společně s Ivanou Šrámkovou vytvořil především slepičí skleněné "veselé" figury. Ptačí těla jsou hravě složená ze schématických tvarů výrazné barevnosti a je z nich cítit radost autorů z tvůrčí práce. Povedl se jim tedy záměr vyvolat na divákově tváři úsměv. Návštěvníci Oblastní galerie v Liberci se o tom mohou přesvědčit prostřednictvím kresebných návrhů k tomuto projektu. V jeho souvislosti Michal Machat vytvořil velkoformátové tužkové kresby. Na nich lze vysledovat jak téma slepice jako symbolu negativních lidských vlastností ustupuje do pozadí a na její místo se opět tlačí motiv lidské figury a dochází tak k zajímavým a zároveň obludným metamorfózám. O tom, že je bravurní figuralista, nás Michal Machat přesvědčuje i sérií ilustrací ke knize Petra Pazdery Payna s názvem Figury, figurace, figuranti a figuríny (2005). Pro daný text autor vytvořil neuvěřitelných 130 kreseb, z kterých je na výstavě k vidění jen reprezentativní část. Ilustrace Michala Machata jednotlivé příběhy nejen trefně doplňují, ale ještě je dál rozvíjejí. Kresby zaplněné bezpohlavními nadutými tvářemi hrdinů - figur, městskou krajinou podanou bez perspektivní zkratky, všudypřítomnými šibenicokříži a hrou se znaky korespondují s existenciálně laděnými povídkami. Michal Machat současnou tvorbou navazuje na umělecké úsilí, které vyvíjel na začátku 90. let a se stejnou dráždivostí zobrazuje lidské a zvířecí motivy, pracuje s erotickými náměty a vpisuje texty. Z jeho kreseb je cítit, že kreslí hodně a kreslí rád. Markéta Kroupová