Německý jazyk a dvojí emigrace ji však chtě nechtě přesto odsunuly na jeho okraj. Vytěsnit Mary Duras zcela snad ani nebylo možné, neboť její vazby do česky hovořícího prostředí, stejně jako nesporné mezinárodní úspěchy a renomé prostě nešlo jednoduše přehlédnout. A to ani v dobách, kdy se tvorba německy hovořících umělců a umělkyň stala v Československu nežádoucím a zamlčovaným tématem. Mary Duras měla, řečeno velmi zjednodušeně, pouze tu smůlu, že byla žena, hovořila německy a tvořila v dlouho podceňovaném realistickém neoklasicistním duchu.
Umělecká dráha Mary Duras je učebnicovou ukázkou nástupu žen na akademie počátkem dvacátých let 20. století a jejich suverénního vykročení na meziválečnou výtvarnou scénu, zde navíc do světa sochařství, tradičně považovaného za výsostnou doménu mužů. Díla vybraných žen–sochařek, jejích spolužaček z ateliéru Jana Štursy i současnic, tvoří doprovodnou linii výstavy.
Příležitost shlédnout uceleně tvorbu Mary Duras se českému publiku otevírá po více než padesáti letech. Retrospektiva vůbec poprvé nabízí pohromadě klíčová díla autorky z Národní galerie v Praze a z dalších tuzemských institucí včetně Oblastní galerie Liberec. Tento soubor dále doplňuje významné množství děl uložených v zahraničí. Díky pochopení a laskavosti dědiců se tak divákům otevírá plastický obraz celoživotní tvorby klíčové umělkyně okruhu Prager Secession, která se účastnila pařížských salonů, Benátských bienále a jako jediný český zástupce prorazila do Berliner Secession.
Výstavu volně doprovodí dvojjazyčná monografie s katalogem díla, vycházející ve spolupráci nakladatelství Arbor vitae a Národního památkového ústavu, s laskavou podporou Českoněmeckého fondu budoucnosti.