Marcus Lüpertz Mýtus a metamorfóza
14. 4. – 4. 9. 2011 Místo konání Liebiegův palác Výstava Kurátor Jan Randáček
Markus Lüpertz patří k nejvýraznějším postavám současné německé výtvarné scény. Zabývá se malbou, kresbou, sochařstvím, ale okrajově se věnuje též scénografii a píše poezii.
Výstava představí autorovy práce z posledního období.
Lüpertz byl přes dvacet let rektorem Akademie umění v Düsseldorfu. Narodil se v roce 1941 v Liberci.
Markus Lüpertz se narodil v Liberci v roce 1941, ale rodina již v roce 1948 uprchla do Německa a usadila se ve městě Rheydt v Porýní. V letech 1956-1961 Markus Lüpertz studoval postupně na Škole umění a řemesel ve městě Krefeld pod vedením Laurense Goosense a poté na Akademii umění v Düsseldorfu. Rok 1962 znamená v jeho životě zlom - Lüpertz se stěhuje do Berlína a v jeho tvorbě se poprvé objevuje tzv. „dithyrambická" malba. (Dithyramb je označení používané pro starořeckou sborovou píseň, která oslavuje bohy, nejčastěji boha Dionýsa.)Jeho zájem o dithyrambickou malbu vrcholí vydáním manifestu Kunst, die im Wege steht. Dithyrambisches Manifest (Umění, které stojí v cestě. Manifest dithyrambu.) Princip dithyrambu v obrazech Lüpertz definoval jako oslavu spojení člověka s přírodou prostřednictvím písní, tanců a opojení. Své dithyrambické obrazy prvně veřejnosti představil v roce 1964 v galerii Großgörschen 35 v Berlíně. Principu dithyrambu se ve své tvorbě věnuje i nadále a již v roce 1968 vydává další manifest na toto téma - Die Anmut des 20. Jahrhunderts wird durch die von mir erfundene Dithyrambe sichtbar gemacht (Půvab 20. století se zviditelnil díky dithyrambu, který jsem vynalezl). Rok 1968 je ale pro Lüpertzovu kariéru umělce významný i z jiného důvodu: v tomto roce poprvé vystavuje v Galerii Michael Werner v Berlíně. Pan Michael Werner jej pak zastupuje, stává se jeho galeristou; Lüpertz od té doby pravidelně vystavuje ve Wernerově galerii v Kolíně nad Rýnem a v New Yorku.
V roce 1970 Lüpertz absolvuje roční studijní pobyt ve Florencii, který mu byl umožněn díky získání ceny Villa Romana.
Sedmdesátá léta 20. století znamenají také výrazné rozšíření Lüpertzových aktivit. Od roku 1974 působí Markus Lüpertz jako hostující profesor na Státní akademii výtvarného umění v Karlsruhe (http://www.kunstakademie-karlsruhe.de/) a na stejné škole pak v letech 1976-1987 přednáší jako řádný profesor. Souběžně v roce 1975 vychází první sešit Lüpertzových básní pod názvem 9 x 9. (Básnické dílo Markuse Lüpertze nebylo dosud do češtiny přeloženo.)
V osmdesátých letech začíná Lüpertz experimentovat s objemem a vytváří své první sochy. Jak v malířství, tak v sochařství se opakovaně vrací k lidské postavě, ovšem silně ovlivněné mnoha vlivy: klasickým Řeckem, africkým uměním, kubismem a surrealismem. Sám Lüpertz v osmdesátých letech „objevuje" francouzského malíře Jean-Baptiste Camilla Corota (1796-1875), nejznámějšího představitele tzv. barbizonské školy (Oblastní galerie spravuje jeden z nejpočetnějších souborů děl barbizonské školy v ČR!) a klasicistního malíře Nicolase Poussina (1594-1665) a přiznává jejich vliv na své práce. Kromě malířství, sochařství a poezie se od počátku osmdesátých letech příležitostně věnuje také scénografii.
Markus Lüpertz získal za svou výtvarnou práci řadu ocenění (Cena německých výtvarných kritiků, 1970, Stipendium Villa Romana, 1970, cena Lovis Corinth, 1990) a úspěchů dosáhl rovněž jako pedagog. Kromě svého působení v Karlsruhe získal v roce 1986 profesuru na Státní akademii umění v Düsseldorfu, kde pak v letech 1988 - 2009 působil jako ředitel a pedagog. (Studijní pobyt v ateliéru Markuse Lüpertze absolvoval mimo jiné také český výtvarník Lubomír Typlt, jehož díla představujeme souběžně s Lüpertzovovou výstavou.)
Díla Markuse Lüpertze byla za poslední čtyři desetiletí představena na samostatných nebo souborných výstavách v Německu, Nizozemí, Itálii, Francii, Španělsku, Velké Británii, Rakousku, Švýcarsku, Lucembursku, Finsku, Belgii, Slovinsku a v USA, zastoupena jsou ve sbírkách mnoha významných světových muzeí a zdobí veřejná prostranství v několika evropských městech.
Jeho práce odráží směsici dialogu mezi minulostí, řeckými mýty a náboženským cítěním a lásku k poezii a literatuře; podobně jako díla Georga Baselitze, Jörga Immendorffa a Anselma Kiefera bývají nejčastěji řazeny k tzv. německému neo-expresionismu.
Markus Lüpertz v České republice dosud nevystavoval (s výjimkou sochy Paris sans bras, 2004, bronz, 355 x 77 x 67 cm na Sculptor Forum Winter Liberec, 2008-2009), v tomto směru je liberecká výstava výjimečná. Výstava v Oblastní galerii však má další symbolický rozměr. Přední německý umělec Markus Lüpertz bude poprvé představen v rodném městě a navíc v roce jeho významného životního jubilea, kdy se dožívá 70 let.
Liberecká výstava zahrnuje práce vzniklé v posledních dvou dekádách umělcovy tvorby. Výběr děl na výstavu a celá její příprava proběhla ve spolupráci s Kunstforum Ostdeutsche Galerie Regensburg.
Životopis
1941
Narozen v Liberci
1948
Rodina uprchla z Liberce do západního Německa a usadila se ve městě Rheydt v Porýní
1956-1961
Studuje na Škole umění a řemesel ve městě Krefeld pod vedením Laurense Goosense (Laurens Goosens)
Pobyt v klášteře Maria Laach na břehu jezera Laach v Porýní
Rok strávil prací v uhelných dolech
Další studia v Krefeldu a na Akademii umění v Düsseldorfu
Pracuje na opravách silnic
Opakované pobyty v Paříži
Od roku 1961
Činný jako umělec ve svobodném povolání
1962
Stěhuje se do Berlína
Začíná se věnovat tzv. dithyrambické malbě
1963
Začíná pracovat na sérii Kačer Donald
1964
Otevření Galerie Großgörschen 35 v Berlíně s výstavou dithyrambického malířství
1966
Zveřejňuje manifest Kunst, die im Wege steht. Dithyrambisches Manifest (Umění, které stojí v cestě. Manifest dithyrambu.)
1968
Zveřejňuje manifest Die Anmut des 20. Jahrhunderts wird durch die von mir erfundene Dithyrambe sichtbar gemacht (Půvab 20. století se zviditelnil díky dithyrambu, který jsem vynalezl)
První výstava v Galerii Michael Werner v Berlíně (od té doby vystavuje pravidelně v Galerii Michael Werner v Kolíně nad Rýnem v New Yorku)
1970
Získává cenu Villa Romana, která mu umožnila strávit jeden rok ve Florencii
Začíná pracovat na Deutsche Motive (Německé motivy)
Vyhrává Cenu Asociace německých kritiků
1973
Souborná výstava ve Staatliche Kunsthalle v Baden-Badenu
1974
Organizuje 1. Berlínského Bienále
Fostující přednášející a od roku 1976 (do 1987) řádný profesor na Státní akademii výtvarného umění v Karlsruhe
1975
Vydává první sešit básní 9 x 9
1977
První Stil-Bilder
Výstava Dithyrambic a Stil-Bilder v Kunsthalle v Bernu
Nástěnné malby pro krematorium Ruhleben v Berlíně
Spolu s Georgem Baselitzem odřekl účast na výtvarné přehlídce documenta 6 v Kaselu
1980
Začíná pracovat na cyklu Alenka v říši divů
1981
Vydává sbírku básní und ich spiele, ich spiele ...(a hraji si, hraji ...)
1982
Účastní se výtvarné přehlídky se na documenta 7 v Kasselu; Scéna pro operu Vincent Rainera Kunada ve Státním divadle v Kasselu
Vychází kniha jeho básní Ich stand vor der Mauer aus Glas (Stojím před skleněnou zdí)
1983
Vytváří scéna pro operu Werther od Julese Masseneta v divadle v Ulmu (na žádost herců byla připravená scéna odstraněna před premiérou
Profesura na Letní akademii v Salzburgu
Vychází publikace Gedichte 1961-1983, Auswahl (Básně 1961-1983, Výběr)
Výstava v Stedelijk Van Abbemuseum v Eindhovenu
1984
Delší pobyt v New Yorku
vychází kniha Tagebuch New York 1984 (Newyorský deník 1984) a Bleiben Sie sitzen Heinrich Heine (Zůstaňte sedět, Heinrichu Heine)
Začíná pracovat na obrazech Pierrot Lunaire
1985
První obraz inspirovaný Jean-Baptiste Camillem Corotem (1796-1875), nejznámějším představitelem tzv. barbizonské školy
Začíná zkoumat starověké náměty
1986
Profesura na Státní Akademii umění v Düsseldorfu, rektorem Akademie od roku 1988 do roku 2009
Začíná pracovat na sérii Zwischenraumgespenster (Vmezeření duchové)
Výstava Belebte Formen und kalte Malerei. Gemälde und Skulpturen (Oživené tvary a chladná malba. Malba a sochařství.) ve Státní galerii Lenbachhaus v Mnichově
Vychází mu kniha textů o J.-B. C. Corotovi Hommage à Prévost, Berthe Morisot und Trouillebert (Pocta Prévostovi, Berthě Morisotové a Trouillebertovi)
Socha Titan
1989
Retrospektivní výstava jeho maleb, soch a kreseb z let 1964-1988 v Abbaye Saint-André, Centre d'Art Contemporain ve městě Meymac ve Francii
První obraz inspirovaný Nicolasem Poussinem
1989/90
Návrh a realizace chrámových oken pro katedrálu ve městě Nevers ve střední Francii
1990
Získal cenu Lovise Corintha
1991
Pro divadlo v Brémách navrhl scénu a kostýmy pro operu Der Sturm (Bouře) od Franka Martina (na námět Williama Shakespeara)
Retrospektivní výstava v Museo Nacional, Centro de Arte Reina Sofía, Madrid představující práce z let 1963-1990
1993
Souborná výstava jeho maleb, soch a kreseb v Kunstmuseum v Bonnu
Začíná pracovat na sérii Männer ohne Frauen. Parsifal (Muži bez žen. Parsifal)
1994
Výstava v Palais Liechtenstein ve Vídni
výstava na téma válka v Reuchlinhaus v Pforzheimu
1995
Výstava z Pforzheimu byla reprízována v Galerii města Stuttgart
Výstava bronzových soch cestuje do Kunsthalle v Manheimu, Städtische Kunstsammlungen Augsburk a Gerhard Marcks Haus v Brémách
Výstava Der mediterrane Mythos (Středommořské mýty) v Muzeu moderního umění v Bolzanu
vzniká socha Judith (Judita)
1996
Tématická souborná výstava jeho prací v Kunstsammlungen Nordheim-Westfalen, Düsseldorf, doprovázaná sympoziem
Vznikl cyklus Othelo
Pro Německou operu na Rýnu v Düsseldorfu a Duisburku navrhuje scénu a kostýmy Verdiho opery Trubadúr
1997
Obsáhlá výstava v Stedelijk Museum v Amsterodamu
Výstava jeho maleb, soch a kreseb v Kunsthalle Hypo-Kulturstiftung v Mnichově a v Muzeu Von der Heydt ve Wuppertalu
Začíná pracovat na nové sérii s krajinářskými motivy
1998
Výstava soch v Bill Lowe Gallery v Atlantě
První představení jeho obrazů ze série Monte Santo v Galerii Michael Werner v Kolíně nad Rýnem
1999
Dokončuje cyklus Vanitas a vystavuje ho v bývalých koksovnách Zeche Zollverein v Essenu
2000
Vystavuje soubor tří soch v areálu zámku Bensberg v Bergisch Gladbach
První představení cyklu Vespers (Nešpory) jako součást výstavy Lost Paradise Lost. Kunst und sakraler Raum (Lost Paradise Lost. Umění a sakrální prostor) v Hannoveru
2001
Vyzván, aby upravil vstupní prostor před Úřadem spolkového kancléře v Berlíně
Nástěnné malby Die sechs Tugenden (Šest ctností) doplnily bronzovou sochu Die Philosophin (Filozofka) ve foyeru
2002
Výstava v Institut Valencià d'Art Modern ve Valencii - v Centru Julia Gonzáleze a v Muzeu Würth v Künzelsau.
2004
Získal ocenění na IV. Mezinárodní ceně Julia Gonzáleze (27. března 2004)
2005
Odhalení sochy Adler (Orel) v budově Spolkového soudu v Karlsruhe a sochy Hommage an Mozart (Pocta Mozartovi) v Salzburgu
2006
Čestný doktorát Akademie umění ve Wroclawi (25. října 2006)
2007
Odhalení sochy Mercurius (Merkur) před budovou Post Tower v Bonnu (centrála společnosti Deutches Post DHL)
2008
Odhalení vitráže navržené pro kostel sv. Ondřeje v Kolíně nad Rýnem
2009
Odhalení sochy Apollo před Alžbětinským kostelem v Bambergu
Odchází z postu ředitele Státní Akademie umění v Düsseldorfu
2010
Výstava Metamorphosen der Weltgeschichte (Metamorfóza světových dějin) v Albertině ve Vídni
Zastoupen ve sbírkách (výběr):
Kunstmuseum Walter, Augsburk
Kunsthalle, Baden-Baden
Nationalgalerei, Berlín
Kunsthalle, Bern
Palais des Beaux-Arts, Brusel
Kunsthalle, Düsseldorf
Stedelijk Van Abbemuseum, Eindhoven
Haus der Kunst, Mnichov
Landesmuseum, Mnichov
Pinakothek der Moderne, Mnichov
Musée d' Art Moderne de la Ville de Paris, Paříž
Musée d' Art et d' Industrie, Saint-Etienne
Art Museum, Saint Louis
Moderna Museet, Stockholm
Musée d´Art Moderne et Contemporain, Štrasburk
Museum Tel Aviv
Musée d' Art et d' Histoire, Ženeva
Výstavy (výběr):
„Markus Lüpertz - Dithyrambische Malerei", Galerie Großgörschen 35, Berlín, 1964
„Markus Lüpertz - Kunst, die im Wege steht", Galerie Großgörschen 35, Berlín, 1965
Galerie Michael Werner, Berlín, 1968
Staatliche Kunsthalle, Baden-Baden, 1973
Hamburger Kunsthalle, Hamburk, 1977
Kunsthalle, Bern, 1977
Stedelijk Van Abbe Museum, Einhoven, 1977
Whitechapel Art Gallery, Londýn, 1979
Marian Goodman Gallery, New York, 1981 a 1982
Musée d'Art Moderne et Contemporain, Štrasburk, 1983
„Markus Lüpertz - Bleiben Sie sitzen Heinrich Heine", Wiener Secession, Vereinigung bildender Künstler, Vídeň, 1984
„Markus Lüpertz - Belebte Formen und kalte Malerei", Städtische Galerie im Lenbachhaus, Mnichov, 1986
Waddington Galleries, Londýn, 1986
Kunsthalle zu Kiel; Schleswig-Holsteinischer Kunstverein, Kiel, 1988
Rena Bransten Gallery, San Francisco, 1988
Centre d'Art Contemporain, Abbaye Saint-André, Meymac, 1989
Obalne Galerije Piran, Ljubljana, 1989
Galleria In Arco, Turín, 1989
"Markus Lüpertz - Retrospectiva 1963-1990 - Pintura, escultura, dibujo", Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofia, Madrid, 1991
Cleto Polcina Artemoderna, Řím, 1991
Galerie Beaumont, Lucemburk, 1991
Kunstmuseum Bonn, 1993
"Markus Lüpertz - Gemälde nach Poussin", Museum Ostdeutsche Galerie, Regensburg, 1993
Museion - Museo d'Arte Moderna e Contemporanea, Bolzáno, 1995
Galerie Montenay, Paříž, 1995
Kunstsammlung Nordrhein-Westfalen, Düsseldorf, 1996
Locks Gallery, Philadelphia, Pennsylvania, 1996
Staatliche Antikensammlung und Glyptothek, Mnichov, 1996
Kunsthalle der Hypo-Kulturstiftung, Mnichov, 1997
„Markus Lüpertz - Die drei Grazien", Galerie Michael Werner, Kolín nad Rýnem, 2004
„Markus Lüpertz, Durs Grünbein - Daphne - Metamorphose einer Figur", Sinclair-Haus der Altana AG, Bad Homburg, 2005
"Markus Lüpertz - Bilder, Skulpturen, Arbeiten auf Papier 1989-2006", Galerie Noah im Glaspalast, Augsburk, 2006
Galerie de France, Paříž, 2007
„Markus Lüpertz - Tents - Early Dithyrambs", Galerie Michael Werner, Kolín nad Rýnem, 2007
„Markus Lüpertz - Dithyrambische Malerei 1967-1971", EL SOURDOG HEX, Berlín, 2009
„Markus Lüpertz - Hauptwege und Nebenwege - Retrospektive", Kunst- und Ausstellungshalle der Bundesrepublik Deutschland, Bonn, 2009
„Markus Lüpertz - Chemnitzer Melange - Eine Einsicht", Kunstsammlungen Chemnitz, 2009
„Markus Lüpertz - METAMORPHOSEN DER WELTGESCHICHTE", Albertina, Vídeň, 2010
Výstavu v Oblastní galerii v Liberci finančně podpořily Ministerstvo kultury ČR a Česko-německý fond budoucnosti. Děkujeme!