„Ženy, stejně jako muži, by se měly pokoušet o nemožné. A pokud neuspějí, jejich neúspěch by měl být výzvou pro ostatní.“ – Amelia Erhart
Malířský cyklus Libuše Dlabola Pražákové podává zprávu o tom, jaké jsou dnešní ženy: inspirativní, silné, nezávislé, ale milující a obětavé. Dvacáté století je plné žen, které dokázaly zvládnout obě tyto polohy bytí a svými životy proměnily společnost. Přesto nemají svůj pomník na náměstích a často ani pamětní desku na rodných domech. Libuše Dlabola Pražáková se pokouší narovnat tuto historickou nerovnováhu. Maluje svá velkoformátová plátna jako poctu ženám. Cyklus maleb nazvaný Tobě má být oslavou každé ženy bez výjimky, neboť vidí každou ženu jako svým způsobem významnou a zajímavou. Alespoň tak je chápe a prezentuje sama malířka.
Libuše Dlabola Pražáková (1984), malířka a sochařka, vystudovala kromě sochařství (VOŠ umění Zlín) rovněž malbu u Františka Kowolowského na Fakultě umění na Ostravské univerzitě. Je matka dvou mimořádných synů, žije a pracuje v Semilech. Její tvorba je charakteristická svou mnohovrstevnatostí, prolínajícími se světy různých rovin a pohledů. Dalším příznačným rysem díla autorky je vedle poctivé malířské práce prolínání vysoké míry osobní emocionální angažovanosti a zároveň určité dávky racionality. Udržování této křehké rovnováhy vnáší do jejích děl vibrující napětí, zároveň se jí tím daří vyhnout sentimentalitě, ke které by mohla její malba tíhnout.
 (1).jpg)
 (1).jpg)
 (1).jpg)
 (1).jpg)
 (1).jpg)