V jarních měsících patří grafický kabinet liberecké galerie pastelům, akvarelům a akvatintám mladé autorky Jitky Chrištofové. Jitka Chrištofová se narodila roku 1977 v Praze a po absolvování Střední průmyslové školy keramické v Bechyni završila svoje studia na Akademii výtvarných umění v Praze. Její dosavadní práce nás nenechávají na pochybách, že tvorba této absolventky ateliéru grafiky Vladimíra Kokolii na pražské AVU se bude do budoucna jistě slibně rozvíjet. To je patrné už z její rané grafické i kresebné tvorby, v níž můžeme sledovat postupné autorčino výtvarné zrání. Těžiště dosavadního díla Jitky Chrištofové můžeme spatřovat v pohledech do krajiny, viděných skrze jakýsi šestý smysl. Záblesky přírodních motivů, většinou kreslených zpaměti v ateliéru na základě drobných skic, se v její mysli transformují do organických struktur. Stejným způsobem postupovala i při práci na svém zatím nejvýznamnějším díle, souboru akvatint s názvem Symbiomorf z roku 2005, kterým zakončila svá vysokoškolská studia. Téměř excelentním uchopením jak zvoleného tématu, tak technického zpracování nás opět přesvědčila o svých výtvarných kvalitách. Obdiv si rovněž zaslouží fakt, že jako jedna z mála mladých výtvarníků se v současnosti rozhodla pracovat s náročnou hlubotiskovou technikou – akvatintou. Vedle křehkých grafik, ze kterých přímo vyvěrá melancholie lesních hlubin, se v tvorbě Jitky Chrištofové objevuje stejné přírodní téma i v kresbách, ale tentokrát nečekaně pojatých jako exploze barev. Dráždivé kombinace výrazných odstínů důrazně atakují náš zrak, ale přesto, nebo právě proto, vytvářejí někdy až mystickou atmosféru, která láká k opakovaným pohledům. Čím déle pozorujeme tajemné lesoprostory, tak tím více nás pohlcuje magická atmosféra klidných lesních samot. Přestože vedle téměř monochromních grafických listů působí kresby Jitky Chrištofové někdy až agresivně, tak si také v sobě nesou jakýsi záhadný prvek, který nás vtahuje do vzdálených lesních zákoutí, někdy tak podobných koutům naší lidské duše. Po záplavě barev v pastelových kresbách přichází opětovné zklidnění v akvarelech, které autorka průběžně vytváří. S lehkostí zachycené lesní interiéry vznikají se stejnou intenzitou jako grafické listy a pastely. Prostřednictvím výstavy s názvem Lesoprostor můžeme poznat jak autorčinu tvorbu současnou, tak i důležitou grafickou práci z nedávné doby, cyklus Symbiomorf. Jitka Chrištofová se v Liberci představuje nejen jako citlivá grafička, ale také jako kreslířka s obdivuhodným zaujetím pro barvu. Krajinomalba v podání Jitky Chrištofové neznamená jen zobrazení viděné části krajiny, ale i současné zachycení její vnitřní energie.
