Místo toho používá sololitové útvary, dráty a provázky, které uplatňuje samostatně, přímo na stěně výstavního prostoru. Jeho základní inspirací je krajina, v případě liberecké výstavy také krajina Jizerských hor, ale i vzájemný vztah živlů, let ptáků, proudění vzduchu, apod. Kubového krajina se stává vzdušnou strukturou složenou jednotlivých znaků (kopců, kamenů, údolí, vodních toků) a vytváří vizuální metafory autorova uvažování o systému přírody.
O významném postavení autora na současné výtvarné scéně svědčí mj. jeho zastoupení v domácích i zahraničních sbírkách a taktéž jeho zařazení do publikace 909 Umění přelomu tisíciletí ze sbírek Národní galerie v Praze 1990–2009.
