Jaroslav Král se narodil dne 5. 12. 1883 v Malešově u Kutné Hory, povahou byl tichý a introvertní. Nikdy se neoženil, avšak udržoval pevné rodinné vazby a těšil se podpoře svých blízkých při své tvorbě. Všichni se pokoušeli zachránit ho po jeho zatčení Gestapem, avšak jeho život byl násilně ukončen 22. března 1942 nemilosrdnou rukou okupantů v koncentračním táboře Osvětim, kam byl deportován za svou odbojovou činnost.
Vedle olejomaleb má v jeho tvorbě neopomenutelné zastoupení kresba. Kreslil si do svého skicáku vše, co jej oslovilo, a zároveň byl velice pečlivý, takže finální olejomalby mají mnoho přípravných studií a skic. Jeho kresby jsou proto velice důležitou součástí jeho celoživotního díla. Ve 20. letech 20. století se jeho výtvarný styl ustálil v částečně kubizující podobě, později se přiklonil k neoklasicismu. Kubismus však neopustil, naopak se v jeho pracích s neoklasicismem prolíná. Vybíral si především sociální témata a zaměřoval se hlavně na figurální a portrétní tvorbu, nezanedbatelnou roli v jeho tvorbě hrají ženské postavy. Vedle portrétů rád maloval i karikatury „ze společnosti“, které se po celou jeho kariéru staly i vítaným zdrojem obživy.