V posledních několika letech se zabývá zejména tématem měst, urbanismu velkoměst, ale zároveň i ztracených míst na mapách např. v oblasti Sudet. Zaměřuje se na názvy v mapě jako na pojem, který je snadno změnitelný, zničitelný a zároveň je nositelem dlouhé paměti místa. Jazyk a písmo jsou důležitou součástí tohoto experimentu. V některých kresbách zasahuje přímo do tištěných map, přemísťuje je nebo odstraňuje existující označení nebo také zpracovává výseče reálných nebo zaniklých lidských sídel, zejména oblasti Sudet. Pro libereckou výstavu připravila speciální projekt vycházející z předchozích prací. Její současná aktivita odráží vztah k místům a paměti, ale také přemísťování se a vychází z dlouholetého zájmu o mapy a kartografii. Ten pramení z častého stěhování a pobytů v zahraničí. Projekt pro Liberec je pomyslným návratem do míst, odkud pochází. Autorka se pokusí odkrýt jemnou paměť místa ve vrstvách času.
Jana Kasalová studovala malířství u prof. Jiřího Načeradského na FaVU v Brně a postgraduální studium umění na Universidad Complutense v Madridu a Cuence. Žila a tvořila v Londýně, Paříži a New Yorku, samostatně vystavuje doma i v zahraničí. Je zastoupena v řadě veřejných a soukromých sbírek v Evropě a v USA. Věnuje se především kresbě a malbě, tvorbě audiovizuálních instalací, videoartu a fotografii. Ve své tvorbě se dlouhodobě zabývá interpretací krajiny a kartografie, definicí těla a lidské stopy v krajině nebo pojmem zvířete a proměny v něj. Jejím hlavním tématem je objevování jako proces, hledání lidské orientace ve skutečném prostoru a čase.
Výstava se uskutečňuje za podpory Historického ústavu Akademie věd ČR a Městských lesů Liberec
K výstavě vychází katalog s textem Radka Wohlmutha a s rozhovorem autorky s Marianou Serranovou.
www.kasalova.eu
