Přesto, že osudy v Liberci vystavených děl nejsou zdaleka tak dramatické, nemění to nic na jejich významu. Výstava prací na papíře Františka Kupky s názvem Vanoucí modře představí kompletní grafický cyklus Čtyři příběhy bílé a černé a studijní kresbu Vanoucí modře ze sbírek Oblastní galerie. Dále je doplněna stejnojmenným obrazem se sbírek Národní galerie v Praze. V Liberecké výstavě se tak potkávají dvě roviny abstraktní tvorby Františka Kupky. Obě jsou shodou okolností datované do dvacátých let. Vanoucí modře (1923) ještě vycházejí, jak si Kupka sám zaznamenal, ze studia mořských vln. Oproti tomu Čtyři příběhy bílé a černé (1926) již pracují s ryze abstraktní formou bez vazeb na organické tvary. Pomocí dřevorytu a jeho schopnosti vytvořit výrazné bílé a černé plochy vyprávějí proměny čtyř tvarů.