Oblastní galerie v Liberci připravila k významnému životnímu jubileu liberecké grafičky a pedagožky Evy Kubínové výstavu mapující její celoživotní práci v oblasti dřevořezu. Již na počátku její výtvarné dráhy jí učarovalo dřevo, kterému je jakožto výchozímu materiálu věrná dodnes. Pomocí této techniky se snaží o harmonické prolnutí textury dřevěné plochy matrice a vlastního uměleckého zásahu. Vznikají tak díla, v nichž se samotná kresba dřeva stává součástí figur, nejčastějšího námětu grafických listů Evy Kubínové. Eva Kubínová se narodila v Jičíně, ale celý profesní život prožila v Liberci. Učarovala jí krajina Jizerských a Lužických hor, jejichž prostřednictvím získala lásku k přírodě a dřevu. Spjatost s přírodou je vedle figurálních námětů cítit z celého autorčina díla. Už za studií na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru prof. Karla Svolinského (1945 - 1950) v sobě probudila obdiv k přírodním materiálům a začala používat k vytváření grafických listů dřevěných matric. Obzvláště na počátku její výtvarné dráhy, tedy v 50. letech minulého století, oslovovaly její práce naplněné osobními prožitky diváka nejintenzivněji. Vedle běžné produkce té doby zanesené ideologickými podtexty byly grafické práce Evy Kubínové svěžím rozptýlením. Na počátku své tvorby Eva Kubínová vytvářela dřevořezy černobílé, které působily ve své syrovosti velmi důrazně. V průběhu 70. let minulého století začala používat barvu, která její díla prozářila a vnesla do nich novou lyričnost. Ve spojení s prostými, ale zároveň výsostnými, náměty jako jsou bolest, radost, touha a láska vznikají výtvarná díla, která velmi přímočaře vyjadřují autorčiny pocity. Eva Kubínová stále pracuje především technikou dřevořezu, ale vedle toho se nebrání novým experimentům s počítačovou grafikou. Je proto důkazem velmi aktivního člověka, který se nebrání novým možnostem vyjádření se. Markéta Kroupová
