Výstavy - Archiv výstav - Oblastní galerie V Liberci
HLEDAT
  
1 2 3 4

21. 06. 2007 – 16. 09. 2007

Okno do českého loutkářství

Mezinárodní výstava „Okno do českého loutkářství“ tvoří součást významného projektu, který koncem roku 2007 představí v rámci Mezinárodního loutkového festivalu „Titirijai 07“ ve španělské Tolose české loutkové divadlo. Loutkářský festival v Tolose má dlouhou tradici, koná se každoročně, v roce 2007 půjde o jubilejní 25. ročník. Představuje divadla a umělce z celého světa. Vedle standardního programu organizuje dominantní sekci nazvanou „otevřené okno“, jejímž smyslem je hlubší obeznámení domácího publika s osobitou loutkářskou tradicí a uměním konkrétní zvolené země. Vzhledem k neobyčejné náročnosti přípravy a realizace výstavy se také uskuteční její dvě variace v České republice - v Liberci při festivalu Mateřinka 2007 a v Moravském zemském muzeu v Brně. Výstava, jejíhož koncipování a produkce se zhostilo oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea v Brně, přiblíží návštěvníkům prostřednictvím vybraných autentických a průvodních dokumentů mimořádnou tradici českého loutkářství od přelomu 18. a 19. století do současnosti, a to nejen odborně, ale také divácky atraktivně. Představí podstatné charakteristické vývojové trendy českého loutkového divadla s prvky, které jsou v mezinárodním kontextu unikátní - divadlo kočovných marionetářů, tzv. rodinné loutkové divadlo, spolkové loutkářství se svébytným projevem umělců české moderny a nakonec tvorbu institucionálních loutkových scén.

OKNO DO ČESKÉHO LOUTKÁŘSTVÍ

výstava v rámci stejnojmenného projektu, jehož dominantním cílem je mnohotvárná důstojná prezentace českého loutkového divadla na mezinárodním festivalu ve španělské Tolose koncem listopadu 2007

Festival „Mateřinka“, Naivní divadlo Liberec, Oblastní galerie v Liberci (21. června – 16. září 2007)

Festival „Titirijai 07“, Palác Aranburu, Tolosa (24. listopadu - 3. prosince 2007)

Moravské zemské muzeum, Palác šlechtičen, Brno (18. prosince 2007 - 31. března 2008)

Předměty budou prezentovány v divadelním kontextu, tak, aby maximálně evokovaly původní podobu té které historické formy loutkového divadla, funkci loutek, jejich inscenování, repertoár atd. Exponáty pocházejí z několika českých veřejných sbírek a inventářů loutkových divadel. Na zápůjčkách se podílejí zejména tři větší česká muzea s významnějšími loutkářskými sbírkami - oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea v Brně (kočovné a rodinné loutkové divadlo), Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi (současné profesionální loutkové divadlo), divadelní oddělení Národního muzea v Praze (spolkové loutkové divadlo), dále loutková profesionální divadla - Divadlo Spejbla a Hurvínka, Divadlo Minor, Umělecká scéna Říše loutek, všechna tři z Prahy, Loutkové divadlo Radost z Brna, Divadlo DRAK z Hradce Králové, Divadlo loutek Ostrava, Naivní divadlo Liberec, Divadlo Alfa z Plzně, Divadlo Lampion z Kladna, Malé divadlo z Českých Budějovic a Divadlo Rozmanitostí z Mostu. Kočovné loutkové divadlo Prezentuje historickou podobu marionetového divadla českých kočovných loutkářů. Přibližuje jeho zhruba 200 letou historii, výtvarnou podobu a technologii tehdy nejběžněji používaných loutek, dekorací a scén, a také společenské postavení, vazby a funkci tohoto divadla. Představuje vybrané unikátní produkty tradičních řezbářských dílen a řezbářských mistrů z 19. a počátku 20. století, seznamuje publikum s druhy loutek (marionety, mikrlata, maňásci, varietní loutky), typologií postav a řezbářským rukopisem nejznámějších tvůrců, kteří své loutky vytvářeli pro známé loutkářské rody. K nejcennějším řezbám zde patří loutky z dílny řezbáře Mikoláše Sychrovského (1802-1881) z Mirotic v Jižních Čechách, dvou generací řezbářů Suchardů (Antonína staršího 1812-1886, Antonína mladšího 1843-1911) z Nové Paky a v Praze trvale žijícího Itala Josefa Allesiho (cca 1820-1895). Prostřednictvím aranžovaných výjevů z konkrétních her a stručných replik dovozuje charakteristický repertoár marionetového divadla. Rodinné a spolkové loutkové divadlo Rodinným loutkovým divadlem nazýváme část českého ochotnického loutkového divadla první poloviny 20. století, která představuje mohutné hnutí v široké veřejnosti, existenci a neskonalou oblibu profesionálně i amatérsky vyráběných stolních loutkových divadel a loutek, jejich popularizaci, rozšíření a hojné užívání v domácnostech. Adekvátní pasáž výstavy seznamuje publikum s podivuhodnou produkcí několika českých loutkářských firem, které vyráběly loutky a dekorace pro rodinná a spolková loutková divadla. Vybrané exponáty akcentují specifický podíl řady vynikajících českých umělců na této tvorbě. Jsou zde představeny soubory modelovaných loutek včetně několika jejich předloh, počínaje unikátními prvními českými loutkami tohoto druhu z roku 1912, tzv. „alšovkami“, inspirovanými obrázky Mikoláše Alše, přes loutky firmy Münzberg, Modrý & Žanda aj., pro něž modelovali předlohy známí výtvarníci a sochaři, až po loutky jedinečné, originální, vyráběné umělci pro konkrétní rodinná divadla. Dále unikátní litografie prvních českých tištěných tzv. „Dekorací českých umělců“ vydávaných od roku 1913, včetně prvního skvělého proscénia Františka Kysely a také všechna významná souborně tištěná divadla meziválečné produkce, např. Karla Štapfra, Miroslava Koláře aj. Průvodní materiál připomíná běžnou praxi firem, dobovou atmosféru podněcovanou osvětovou činností loutkářského historika Jindřicha Veselého a Českého svazu přátel loutkového divadla, repertoár a smysl fenoménu rodinného loutkového divadla. Klasická česká moderna a spolkové loutkové divadlo Loutkářskou tvorbu české klasické moderny prezentuje výstava prostřednictvím ukázek činnosti několioka tehdy významných spolkových divadel (Loutkové divadlo Feriálních osad v Plzni, Umělecká loutková scéna, Loutkové divadlo Umělecké výchovy a Umělecká scéna Říše loutek v Praze). Exponáty naznačují přeměnu tvarosloví loutky v první polovině 20. století ovlivněnou novými uměleckými směry (secese, kubismus, kuboexpresionismus, funkcionalismus, expresionismus), dokládají snahy výtvarníků, ovlivněné českou divadelní avantgardou, směřující k vytvoření nových typů loutek a scény s důrazem na „čisté“ stylové pojetí (netradiční techniky, zejména asijské, využití rozličného materiálu atd.). Průvodní materiál připomíná také reformní repertoár s hodnotnějšími a pestřejšími náměty, dále několik významných loutkářských osobností (Skupa, Malík, Sucharda). Moderní loutkové divadlo (institucionální) Tato část výstavy jednak nastiňuje přeměny českého loutkového divadla spojené s jeho profesionalizací, resp. institucionalizací, což znamenalo jeho umělecké uznání, dále přibližuje sočasnou tvorbu profesionálních loutkových divadel. Exponáty tvoří loutky a v některých případech také scény profesionálních loutkářských scénografů, vytvářené pro konkrétní inscenace loutkových divadel. Několik exponátů připomíná také současnou volnou výtvarnou tvorbu inspirovanou loutkou a loutkovým divadlem. Stručně jsou zde průvodními dokumenty zmíněny i některé významné loutkářské festivaly v ČR.

Pořadatelé: Festival „Titirijai 07“, Tolosa (Španělsko) České středisko UNIMA Sdružení profesionálních loutkářů Festival „Mateřinka“, Naivní divadlo Liberec Moravské zemské muzeum, Brno Oblastní galerie v Liberci

Námět, scénář a produkce: Jaroslav Blecha

Design: Antonín Maloň, Miroslav Foretník

Realizace: Eva Herzanová, Helena Šedá, Antonín Maloň, Igor Schmidt, Jaroslav Blecha

Zapůjčitelé exponátů: Moravské zemské muzeum, oddělení dějin divadla (Brno) Muzeum loutkářských kultur (Chrudim) Národní muzeum, divadelní oddělení (Praha) Chebské muzeum (Cheb) Městské kulturní středisko (Letovice) Slezské zemské muzeum (Opava) Divadlo DRAK (Hradec Králové) Naivní divadlo Liberec (Liberec) Divadlo Alfa (Plzeň) Divadlo Lampion (Kladno) Divadlo Minor (Praha) Divadlo Spejbla a Hurvínka (Praha) Loutkové divadlo Radost (Brno) Divadlo rozmanitostí (Most) Umělecká scéna Říše loutek (Praha)

Finanční zajištění: Ministerstvo kultury České republiky Ministerstvo kultury Španělska Ministerstvo kultury Baskicka vláda provincie Guipúzcoa Magistrát města Tolosa

 ZPĚT NA ARCHIV VÝSTAV