Výstavy - Archiv výstav - Oblastní galerie V Liberci
HLEDAT
  
1

15. 02. 2007 – 15. 04. 2007

Jacques Callot /1592 - 1635/ ve sbírce Oblastní galerie v Liberci / 15. února - 15. dubna 2007 / grafický kabinet

Vůbec poprvé bude liberecká galerie prezentovat jeden z ucelených souborů grafické sbírky, kterou spravuje. Jedná se o významný a v minulých letech kompletně zrestaurovaný soubor grafických listů francouzského grafika žijícího na rozmezí manýrizmu a baroka, Jacquese Callota (1592 – 1635). Vedle kolekcí ve sbírkách Národní galerie v Praze, Moravské galerie v Brně a Muzeu umění v Olomouci se jedná o nejpočetnější soubor Callotových listů nacházející se v České republice. Rozsáhlé Callotovo grafické dílo, ve kterém se odráží celý tehdejší svět počínaje prostým životem na vesnici a dvorskými ceremoniály konče, ovlivnilo mnoho dalších autorů a jeho stopy lze vysledovat až hluboko do 18. století. Díky politickým zakázkám J. Callot zachytil i dějinný vývoj Evropy v pohnutých dobách Třicetileté války a bojů o francouzskou korunu. Jacques Callot, plodný autor, který zanechal svědectví o své době v podobě grafických listů tvořených především čárovým leptem a mědirytem, představuje grafika, jehož dílo si zaslouží obdiv nejen kvůli výjimečnému technickému zpracování, ale především proto, že v celoživotním díle postihl košaté dějinné souvislosti stejně tak jako prosté momenty všedního života. K výstavě vyjde katalog. Vernisáž výstavy se uskuteční 15. února 2007 v 16:30 ve Zlatém salonku Oblastní galerie v Liberci. Výstava je otevřena denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin.

Vůbec poprvé bude liberecká galerie prezentovat významný a v minulých letech kompletně zrestaurovaný soubor grafických listů francouzského grafika žijícího na počátku období baroka a ve své tvorbě čerpajícího z tradice manýrizmu, Jacquese Callota (1592 – 1635). Po Národní galerii v Praze, Moravské galerii v Brně a Muzeu umění v Olomouci se jedná o nejpočetnější kolekci Callotových listů nacházející se v České republice. Jacques Callot se narodil někdy na jaře roku 1592 v Nancy, sídle lotrinských vévodů. V mládí se pohyboval na šlechtickém dvoře, kde otec vykonával funkci herolda. Už od této doby byl veden k prohlubování své záliby v kreslení. I přes podporu, kterou v domácím prostředí měl, Jacques Callot roku 1606 utekl z domu a učednická léta prožil ve zlatnické dílně Demengea Croqa. Za dva roky se však vydal do velkého světa, do Říma (Římské obrazy, lepty z roku 1611). Zde pokračoval v učení, které ho ale neuspokojilo a roku 1611 odjel do Florencie, v jejímž inspirativním prostředí a pod ochrannou rukou Medicejů prožil jedeno z vrcholných tvůrčích období (Rozmary, lepty z roku 1617 věnované Giovannimu de Medici). Od roku 1621 působil opět v Nancy (Žebráci, z roku 1622, Malé pašije, lepty z roku 1624 nebo Dobytí města Bredy z roku 1628). Ve 20. letech 17. století Jacques Callot rovněž hodně cestoval, především po Nizozemí, a následně přijal velkorysé politické zakázky na monumentální ztvárnění vítězství francouzských vojsk nad anglickými, na kterých pracoval v Paříži (Dobytí pevnosti sv. Martina na ostrově Ré, Dobytí pevnosti La Rochelle). Jacques Callot tvořil až do posledních dnů svého života. Zemřel v Nancy 25. března 1635. Jeho život i tvorbu významně ovlivnily politické události té doby, a proto jeho celé dílo můžeme pokládat za jakousi reflexi tehdejších všedních dnů. Díky politickým zakázkám Jacques Callot zachytil dějinný vývoj Evropy v pohnutých dobách Třicetileté války a bojů o francouzskou korunu. Rozsáhlé Callotovo grafické dílo, ve kterém se odráží tehdejší svět počínaje prostým životem na vesnici a dvorskými ceremoniály konče, ovlivnilo mnoho dalších autorů a jeho stopy lze vysledovat až hluboko do 18. století. Jacques Callot, plodný autor, který zanechal svědectví o své době v podobě grafických listů tvořených především čárovým leptem a mědirytem, představuje grafika, jehož dílo si zaslouží obdiv nejen kvůli výjimečnému technickému zpracování, ale především proto, že v celoživotní práci postihl košaté souvislosti historického vývoje stejně tak jako prosté momenty všedního života. Kurátor: Markéta Kroupová

 ZPĚT NA ARCHIV VÝSTAV