Stálé expozice - České umění 20. století - Oblastní galerie v Liberci
HLEDAT
  
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

České umění 20. století

První přírůstky pro tuto nejrozsáhlejší sbírku se podařilo získat v roce 1927 zakoupením sbírky MUDr. Ferdinanda Blocha z Prahy, která kromě jiného obsahovala i několik cenných prací Willi Nowaka, Georga Karse a Alfreda Justitze. Po delší proluce se další akviziční činností zabýval až Jaro Beran, správce sbírek, a po roce 1953 první ředitel galerie. Byly to obrazy impresionistů (Antonína Slavíčka, Václava Radimského, Josefa Ullmana) a obrazy generace devadesátých let, které vytvořily základ pro budoucí sbírku. Nástupkyně Jaro Berana PhDr. Hana Seifertová v průběhu svého působení shromáždila více než 250 obrazů z období od devadesátých let 19. století do konce šedesátých let 20. století. Mezi nejvzácnější akvizice patřily obrazy členů skupiny Sursum, soubor kubistických děl včetně Polibku smrti Bohumila Kubišty, obrazy Josefa Šímy a Aloise Wachsmanna. Sbírku dále doplňovala od roku 1970 Mgr. Naďa Řeháková, kurátorka sbírek a autorka katalogu sbírky z roku 1974.

Od roku 1990 mohly PhDr. Věra Laštovková, ředitelka galerie, spolu s kurátorkou sbírek Mgr. Evou Výtiskovou zaplnit mezery v nákupech z předešlého období akvizicí děl informelu, lettrismu, konstruktivismu, nové figurace a dalších. Významnou událostí se stala v letech 2003–2004 výstava Ohlédnutí, která představila nejzajímavější obrazy této sbírky doplněné o sochařská díla.

Stálá expozice je koncipovaná v chronologickém sledu od přelomu 19. a 20. století po osmdesátá léta 20. století. Z prostorových důvodů jsou vystavené jen nejhlavnější etapy vývoje českého moderního umění (krajinářská škola Julia Mařáka – František Kaván, Otakar Lebeda, impresionismus – Antonín Slavíček, Antonín Hudeček, secesní monumentální dekorativnost – Karel Špillar, generace devadesátých let – Jan Preisler, symbolismus – Josef Váchal, Jan Zrzavý, nástup české avantgardy, skupina Osma – Bohumil Kubišta, Otakar Nejedlý, kubismus – Antonín Procházka a Vincenc Beneš, početná kolekce patří Emilu Fillovi, kuboexpresionismus – Josef Čapek, surrealismus – kromě již uvedeného Aloise Wachsmanna také Toyen a František Janoušek. K imaginativní linii českého předválečného umění se váží také soliterní umělci jako František Muzika, Zdeněk Sklenář, dále Skupina Ra – Václav Tikal, Josef Istler a Václav Zykmund. Válečnou tvorbu reprezentují představitelé Skupiny 42 – František Hudeček, František Gross a skupiny Sedm v říjnu – Arnošt Paderlík, Josef Liesler a František Jiroudek.

Poválečný vývoj představují díla členů výtvarných skupin Máj – Zbyněk Sekal, Zdeněk Palcr, Stanislav Podhrázský, UB 12 – Václav Bartovský, Václav Boštík, Jiří John, Etapa – Václav Kiml, František Ronovský. Skupinu Trasa zastupuje plastika Evy Kmentové. K ukázkám informelní malby se řadí díla Roberta Piesena, Zbyška Siona a částečně také Mikuláše Medka. Lettrismus představuje Zdeněk Kirchner a Jiří Balcar, konstruktivní tendence Radoslav Kratina, novou figuraci Rudolf Němec.

Regionální umění prezentuje současnou krajinomalbu Jiřího Dostála a obrazy rozvíjející styl a existencialistický životní názor nové figurace – Václav Benda, Rostislav Zárybnický. Celou kolekci provázejí ukázky sochařských děl. Kromě již uvedených jmen Evy Kmentové a Zdeňka Palcra zde nalezneme plastiky Bedřicha Stefana, Hany Wichterlové, Dalibora Chatrného, Karla Nepraše a dalších.

  ZPĚT NA STÁLÉ EXPOZICE