Dílo měsíce - Oblastní galerie v Liberci
HLEDAT
  
červen 2016

Veselá paní, 1971

Jiří Sopko (20. 2. 1942 - )

akvarel, papír, 356 x 482 m

značeno vpravo dole: Jiří Sopko

inv. č.: K 2877

Malíř Jiří Sopko byl od roku 1990 do letošního roku spjat s Akademií výtvarných umění v Praze, kde působil jako profesor, rektor a předseda Umělecké rady. Je tomu několik měsíců, co post vedoucího Malířského ateliéru I opustil. Autor je vedle pedagogických a organizačních schopností obdařen zejména talentem malířským, v němž vévodí smysl pro barevnost.

V roce 1966 dostudoval AVU a poprvé se veřejnosti představil o rok později na skupinové výstavě v Galerii Václava Špály v Praze. Obrazy Jiřího Sopka takové, jak je známe dnes, figurativní, zářící barvami a s groteskním podtextem, se objevují už na konci 60. let. Přelomový obraz z roku 1969 představující definitivní odklon od abstrakce se jmenuje Opice s čepicí. Díky intenzivní žluté, zářivé oranžové a zelené i zemité okrové z obrazů vyzařuje hravost, pohoda a vzpomínky na jižní krajinu a sluneční žár. Tato barevná škála k Sopkovi přišla ze dvou zdrojů. V první řadě to je jeho původ na Slovensku, v oblasti, která má blízko k temperamentnímu Maďarsku, a v té druhé to byla silná inspirace zážitky na slunném a exotickém Kypru, kde byl v roce 1966 na studijní stáži. Kult slunce, tepla a vody se promísil s dalším vlivem a tím bylo naopak černé Kladno. Tam se už jako dítě s rodiči přestěhoval. V místním pošmournu pocítil celoživotní nutnost používat barvy.

Sopko ve svých obrazech žertuje, má blíže ke klauniádě a cirkusu než k existenciální úzkosti. Našel si svůj styl, v němž maluje podivné lidské figury s opičími rysy, směšné ženy a exotické ptactvo. Hravé, smyslné a rozvášněné ženy vybíhají vstříc divákům a rozverně s nimi koketují. Nejsou to žádné intelektuální společnice pro vážný rozhovor, ale hravé, téměř pubertálně se chovající bytosti. Sopko ženy nemaluje jako ideál krásy, ale jako milé, dojemně směšné postavy plné dobroty. Maluje chvíle odpočinku a her. Oslavuje lidskou přirozenost a pozemské rozkoše. Obrazy jsou groteskní, ale přesto něžné, vzdušné a zábavné. Cítíme z nich okouzlení životem sotva třicetiletého malíře.

V roce 1970 měl první velkou samostatnou výstavu v Nové síni v Praze. Kritika ho vzala na vědomí a zařadila ho do proudu tzv. nové figurace. Zároveň měl problémy s představiteli oficiálního umění a začalo pro něj období existenční krize, které vyvrcholilo v polovině 70. let. Od roku 1971 pracoval jako restaurátor na Hostýně a zámku v Častolovicích a téměř nemohl veřejně vystavovat. V roce 1972 uspořádal malou, ale důležitou soukromou výstavu na Jedlové, kde byl tehdy ateliér libereckého SIALU. Uprostřed přírody tam pracovala komunita architektů, která se rozhodla pro tehdy nekonvenční způsob života a práce. Víkendová výstava měla velký ohlas a byla pro Sopka morální podporou. Sopko se opět vrhl s nadšením do malování, i když existenční podmínky nebyly příznivé. Začal malovat rozměrnější plátna. Původní erotická nevinnost se přeměnila do monstrózní vize suverénního ženství.

Motivu lidské hlavy Sopko věnuje dlouhodobou pozornost. Prostřednictvím obličeje člověk vyjadřuje emoce, výrazy smutku nebo radosti. U Sopka to není přímo portrét, ale samostatné zjevení člověka. V moderní historii můžeme stopovat podobné přístupy v dadaismu, surrealistických hlavách-objektech nebo klaunských hlavách Paula Kleea. Nejvýraznějším místem Sopkových hlav jsou vždy ústa, většinou doširoka otevřená. Vidíme v nich úsměv nebo výzvu k dialogu. Jindy se z úst dere zoufalství. Slyšíme křik a volání o pomoc stejně jako v pravzoru, v Munchově Výkřiku z roku 1893.



Markéta Kroupová

Komentovaná prohlídka: 16. 6. v 10.30

Další kresby: Žlutá hlava, 1974, tuš, K 2883; Korpus, 1974, kresba perem, K 2882; Dvě figury s krychlemi, 1972, akvarel, K 2876




2016

květen 2017 - Cirkus

duben 2017 - Vstupte!

březen 2017 - Bez názvu

únor 2017 - Krajina v jižní Indii

leden 2017 - Červená a bílá


2015

prosinec 2016 - Japonská brána Torii v Kjótu v zimě

listopad 2016 - Portrét Karla Holana

říjen 2016 - Paříž

září 2016 - Bez názvu

srpen 2016 - Pobřeží

červenec 2016 - Barokní krajina

červen 2016 - Veselá paní

květen 2016 - Portrét Clementa de Jonghe, obchodníka s uměním

duben 2016 - Lokomotiva

březen 2016 - Snímání z kříže

únor 2016 - Hvězdář

leden 2016 - Děti se sněhulákem


2015

prosinec 2015 - Oceňování dárků

listopad 2015 - Svatá Barbora

říjen 2015 - Od jihu

září 2015 - Interiér kostela sv. Petra ve Vídni

srpen 2015 - Jizera

červenec 2015 - Husité

červen 2015 - Dívka se svíčkou

květen 2015 - Zákoutí s opuštěnými kavárenskými stolky

duben 2015 - Posmívání Ježíše Krista

březen 2015 - Špitál

únor 2015 - Kardinálové ve Vatikánské zahradě

leden 2015 - Rybáři na ledu


2014

prosinec 2014 - Zaharada (Krajina)

listopad 2014 - Z cyklu „O druhém břehu“ (na památku zemřelých přátel)

říjen 2014 - Před transportem

září 2014 - Forum Romanum

srpen 2014 - Hlava legionáře

červenec 2014 - Hra

červen 2014 - Děti s kůzlátkem

květen 2014 - Pieta

duben 2014 - Plašismrt

březen 2014 - Svěcení sabathu na řece Visle


2013

prosinec 2013 - Jízda autem

listopad 2013 - Portrét herečky Irene Kohl

říjen 2013 - Portrét sochaře Karla Kolaczka

září 2013 - Dívčí Hlava

srpen 2013 - Poslední vzpomínka

červenec 2013 - Malíř

červen 2013 - Portrét skláře Jindry Tocksteina

květen 2013 - Maketa mého mozku VI

duben 2013 - Portrét F. X. Šaldy

březen 2013 - Polykání tablet z cyklu Dny a roky mojí matky

únor 2013 - Interiér s figurami (Dvojportrét)

leden 2013 - Můj manžel


2012

prosinec 2012 - Autoportrét s paletou

listopad 2012 - Portrét Maxe Kopfa

říjen 2012 - Hlava vousatého muže z profilu

září 2012 - Portrét Linky Scheithauerové-Procházkové

srpen 2012 - Portrét manželů

červenec 2012 - Malíř Otakar Nejedlý

červen 2012 - Portrét situace

květen 2012 - Autoportrét s paletou

duben 2012 - Sestra Máňa

březen 2012 - Portrét dívky

únor 2012 - Götz von Berlichingen

leden 2012 - Autoportrét


2011

prosinec 2011 - K. H. Mácha

listopad 2011 - Portrét architekta Čeňka Vořecha

říjen 2011 - Kateřina Šustéka z Velké

září 2011 - Lorenzo de´ Medici Il Magnifico

srpen 2011 - Thomas Howard, lord z Arundelu

červenec 2011 - Paganini

červen 2011 - Busta malíře Jeana Augusta Dominiqua Ingrese

květen 2011 - Portrét Milči Mayerové

duben 2011 - Vlastní podobizna en face

březen 2011 - Portrét malíře Pettenkofena

únor 2011 - Portrét Dr. Antona Randy

leden 2011 - Portrét Heinricha von Liebiega

ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU