Dílo měsíce - Oblastní galerie v Liberci
HLEDAT
  
duben 2013

Portrét F. X. Šaldy, 1957

Jaroslav Papoušek (12. 4. 1929 - 17. 8. 1995)

plastika, bronz, 67,5 x 0 cm

značeno na levém rameni Papoušek 57

inv. č.: P 66

Jaroslav Papoušek (12. 4. 1929 Velký Bočkov – 17. 8. 1995 Praha) vystudoval v letech 1950–1957 Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Jana Laudy a Karla Pokorného. Již na škole se projevil jeho všestranný talent, výborně sochařil, maloval, vytvářel karikatury, psal a filmoval. Po absolutoriu krátký čas působil jako sochař a karikaturista, ale poté, co v roce 1963 napsal novelu Černý Petr, začala několikaletá spolupráce filmařské trojice Miloš Forman, Ivan Passer a Jaroslav Papoušek (filmy Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko aj.), která skončila až Formanovou a Passerovou emigrací. Jaroslav Papoušek točil pak dál filmy, povětšinou autorské, sám a věnoval se též malířství, sochařství již pouze okrajově.

O své bustě F. X. Šaldy píše autor ve svém dopise adresovaném gymnaziálnímu profesoru Jaroslavu Tomsovi, datovaném dva dny před smrtí takto: „Busta FXŠ vznikla z mé iniciativy, velice si ho vážím. Profesoru Pokornému se líbila, zařídil její prodej do Liberce, podrobnosti neznám. Pokud vím, existují pouze dva kusy.“ V den 90. výročí narození tohoto významného českého literárního kritika, novináře a spisovatele byl v liberecké galerii, díky iniciativě tehdejšího ředitele Jaro Berana, instalován Památník F. X. Šaldy.  Jeho hlavní součástí byla uvedená busta od Jaroslava Papouška a grafický list Maxe Švabinského se Šaldovou podobiznou z roku 1907. (Volnou rekonstrukci uvedeného Památníku si návštěvníci galerie mohou prohlédnout v rámci výstavy 60 let, 60 tváří, která trvá do 7. 4. 2013.)

Mladý sochař se rozhodl pro svůj námět patrně kvůli dvojnásobnému výročí: literární kritik, prozaik, básník a vědec František Xaver Šalda, jehož Mukařovský označil za tvůrce české kritiky, se narodil 22. 12. 1867 v Liberci a zemřel 4. 4. 1937 v Praze. Od počátku se věnoval literární tvorbě a od začátku devadesátých let působil jako kritik. Ve stejném období se podílel na Manifestu české moderny – volném seskupení mladých spisovatelů a novinářů. Přesto, že nevystudoval vysokou školu, byl mu na základě rigorózních zkoušek a obhájení disertační práce udělen doktorát filozofie. Od roku 1919 přednášel jako profesor dějiny moderní literatury na Karlově univerzitě. Přispíval do časopisů Volné směry, Novina a Česká kultura. Od roku 1925 vydával časopis pro kritiku a umění Tvorba a v letech 1928–37 Šaldův zápisník s vlastními uměleckými kritikami a eseji. V oblasti umělecké kritiky jako první „v Čechách dokázal, že kritika může být poezií a že soudit umění znamená je spolutvořit, a nikoli uštěpačně je glosovat“ (Voskovec & Werich). Podle Šaldy je úkolem umění vnášet do života řád, očišťovat člověka od škodlivých vášní a sklonů, a tak spoluvytvářet duchovní typ budoucího člověka. Správně vnímat umění znamená také umění a člověk se tomu musí učit celý život. Pravá tvorba začíná odosobněním se.

Jako jedné z nejvýznamnějších osobností české kultury 20. století byla Šaldovi po jeho smrti z tváře sňata posmrtná maska, aby pro budoucí pokolení zůstala jeho podoba zachována. Nicméně Papoušek vycházel nikoliv z ní, ale z fotografií (pravděpodobně z fotografie, která byla uveřejněná na přebalu knihy Život ironický a jiné povídky, Melantrich, Praha 1936) a především ze své živé představy citově angažovaného kritika, který ovládá umění nebrat svět a především sebe sama příliš vážně. Mukařovský píše, že Šalda od mládí až do pozdního stáří vládl ironií – ke hrůze svých odpůrců. Mladý sochař jej takto zpodobil. Málokdy se v sochařství podaří znázornit výraz, který je břitký, ironický i sebeironický, suverénní a živý zároveň.

Zuzana Štěpanovičová

Použité zdroje:

Jan Mukařovský, Šalda stále živý. In FXŠ: soubor díla F. X. Šaldy, Melantrich, Praha 1947.

Jiří Janáček, Poslední pozdrav Jaroslava Papouška patřil Liberci. Liberecký den, 23. 8. 1995

http://www.jaroslavpapousek.cz/




2016

březen 2017 - Bez názvu

únor 2017 - Krajina v jižní Indii

leden 2017 - Červená a bílá


2015

prosinec 2016 - Japonská brána Torii v Kjótu v zimě

listopad 2016 - Portrét Karla Holana

říjen 2016 - Paříž

září 2016 - Bez názvu

srpen 2016 - Pobřeží

červenec 2016 - Barokní krajina

červen 2016 - Veselá paní

květen 2016 - Portrét Clementa de Jonghe, obchodníka s uměním

duben 2016 - Lokomotiva

březen 2016 - Snímání z kříže

únor 2016 - Hvězdář

leden 2016 - Děti se sněhulákem


2015

prosinec 2015 - Oceňování dárků

listopad 2015 - Svatá Barbora

říjen 2015 - Od jihu

září 2015 - Interiér kostela sv. Petra ve Vídni

srpen 2015 - Jizera

červenec 2015 - Husité

červen 2015 - Dívka se svíčkou

květen 2015 - Zákoutí s opuštěnými kavárenskými stolky

duben 2015 - Posmívání Ježíše Krista

březen 2015 - Špitál

únor 2015 - Kardinálové ve Vatikánské zahradě

leden 2015 - Rybáři na ledu


2014

prosinec 2014 - Zaharada (Krajina)

listopad 2014 - Z cyklu „O druhém břehu“ (na památku zemřelých přátel)

říjen 2014 - Před transportem

září 2014 - Forum Romanum

srpen 2014 - Hlava legionáře

červenec 2014 - Hra

červen 2014 - Děti s kůzlátkem

květen 2014 - Pieta

duben 2014 - Plašismrt

březen 2014 - Svěcení sabathu na řece Visle


2013

prosinec 2013 - Jízda autem

listopad 2013 - Portrét herečky Irene Kohl

říjen 2013 - Portrét sochaře Karla Kolaczka

září 2013 - Dívčí Hlava

srpen 2013 - Poslední vzpomínka

červenec 2013 - Malíř

červen 2013 - Portrét skláře Jindry Tocksteina

květen 2013 - Maketa mého mozku VI

duben 2013 - Portrét F. X. Šaldy

březen 2013 - Polykání tablet z cyklu Dny a roky mojí matky

únor 2013 - Interiér s figurami (Dvojportrét)

leden 2013 - Můj manžel


2012

prosinec 2012 - Autoportrét s paletou

listopad 2012 - Portrét Maxe Kopfa

říjen 2012 - Hlava vousatého muže z profilu

září 2012 - Portrét Linky Scheithauerové-Procházkové

srpen 2012 - Portrét manželů

červenec 2012 - Malíř Otakar Nejedlý

červen 2012 - Portrét situace

květen 2012 - Autoportrét s paletou

duben 2012 - Sestra Máňa

březen 2012 - Portrét dívky

únor 2012 - Götz von Berlichingen

leden 2012 - Autoportrét


2011

prosinec 2011 - K. H. Mácha

listopad 2011 - Portrét architekta Čeňka Vořecha

říjen 2011 - Kateřina Šustéka z Velké

září 2011 - Lorenzo de´ Medici Il Magnifico

srpen 2011 - Thomas Howard, lord z Arundelu

červenec 2011 - Paganini

červen 2011 - Busta malíře Jeana Augusta Dominiqua Ingrese

květen 2011 - Portrét Milči Mayerové

duben 2011 - Vlastní podobizna en face

březen 2011 - Portrét malíře Pettenkofena

únor 2011 - Portrét Dr. Antona Randy

leden 2011 - Portrét Heinricha von Liebiega

ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU