Dílo měsíce - Oblastní galerie v Liberci
HLEDAT
  
únor 2013

Interiér s figurami (Dvojportrét), 1943

Václav Bartovský (22. 8. 1903 - 8. 8. 1961)

olej, plátno, 114 x 146,5 cm

značeno vpravo dole: V. Bartovský

inv. č.: O2012

Václav Bartovský patří mezi neprávem opomíjené české autory 20. století. Byl autodidakt, soukromě se učil u Rudolfa Vejrycha a Jaroslava Poše. Za svého života měl pouze dvě samostatné výstavy, v roce 1927 v Domě umělců a v roce 1948 v Topičově salonu. V začátcích tvorby jej krátce zaujala kubistická a surrealistická skladebnost, ale brzy se zhlédl v tvorbě francouzských malířů počátku 20. století, jako byli někteří členové skupiny Nabis (Maurice Denis, Pierre Bonnard a Jean-Édouard Vuillard) a hlavně Henri Matisse. Všechny tyto a mnohé další francouzské moderní malíře měl možnost vidět během své cesty do Paříže, která se uskutečnila někdy mezi lety 1933–1936 a která jej utvrdila ve správnosti vlastní cesty. Pravdou ale je, že mnohé tzv. francouzské motivy Bartovský používal mnohem dříve, než tuto zemi navštívil. Jako příklad může sloužit obraz Činžáky, 1929, z Oblastní galerie v Liberci, který zaujme poetikou prázdných městských ulic, již dovedl k dokonalosti rovněž umělec-samouk, Francouz Maurice Utrillo. Civilismus Bartovského malířské tvorby pocházel z jeho celoživotní orientace k jednoduchým, všedním a nepatetickým formám života – domům, lidem a jednoduchým parkům. Obrazy se vyznačují minimální kresbou, kompoziční vyvážeností a používáním vzdušně působících vrstev řídké barvy. Působí zdrženlivě, místy až kontemplativně, nevnucují se exaltovanou barevností ani tvarovou nadsázkou. Bartovský je dodnes inspirativní svým uměleckým krédem: „Forma vzniká (…) pročišťováním (…) a redukcí souhrnu jevů v několik podstatných linií, barevných ploch či skvrn.“ Uvedená teze není pouze teoretickou formulací, platí i pro autorovu techniku malby, kdy často to, co namaloval, redukoval terpentýnem.

Malíř šel životem jako solitér, nedostatek výtvarného školení se snažil vynahradit poctivou prací na každém díle a samostudiem, díky němuž mohl časem publikovat i uměleckohistorické statě. Své umělecké zkušenosti a orientaci na frankofonní kulturu později předával budoucím členům skupiny UB 12. Jeho malířské dílo se stalo vzorem pro ranou tvorbu některých jejích členů, jako byli např. Adriena Šimotová, Daisy Mrázková a Jiří John. Skupina UB 12 se představila v roce 1962 svou první výstavou, a ačkoliv Bartovský v té době již nežil, jeho obrazy byly na výstavě pietně zastoupeny.

Jestliže se většina autorů válečných a poválečných let obrátila pod tlakem doby k expresivnějšímu způsobu vyjadřování, Bartovský v té době naopak vytvořil své nejharmoničtější a stylově nejvytříbenější kompozice, mezi něž patří uvedený obraz. Ve velkých jednobarevných plochách jsou zde namalované přízračné postavy, které jako by se pohybovaly mimo čas a prostor. Vuillard kdysi řekl: „Nedělám portréty, maluji lidi u nich doma.“ Tato slova platí i pro Bartovského. Maluje lidi tam, kde jsou „doma“ – architekty v ateliéru nebo sebe s manželkou v domácím prostředí. Obraz je typickým reprezentantem snahy o „rovnováhu barvy a kresby“, o niž usiloval Matisse. Na rozdíl od něj však Bartovský nepoužívá příliš expresivní barvy, ale spíše tlumené, vuillardovské. Jeho svět není bezstarostně veselý a hravý, spíše „zastřený, molově ztišený a zdrženlivý, jakoby nedůvěřivý k nápadným, zvučným efektům“ (J. Padrta). V přepisu tváří je Bartovský velmi stručný. Eliminuje všechny detaily a ponechává pouze několik nejnutnějších základních znaků – tvar hlavy, účes, či brýle. Zjednodušení vyvolává monumentální dojem, a přesto lze vycítit i oduševnělost modelů. Na obraze Dvojportrét jsou zobrazeni přátelé Bartovského, architekti, zleva pravděpodobně Jindřich Dynybyl a Emil Rabenstein. Klidná kompozice sestávající z vertikál okenního rámu a doplněná horizontálami stolu se vyznačuje lehkostí, kterou je možné získat častým opakováním podobného námětu. Uvedený obraz, který by mohl nést název Zátiší s portréty, předznamenal celou řadu portrétů – většinou přátel či lidí, k nimž měl umělec blízké osobní vztahy – vzniklých v letech 1946–1960.

 

Použité zdroje:

Václav Bartovský, katalog výstavy v Topičově salonu. Praha 1948.

Jiří Padrta, Václav Bartovský, NČSVU Praha 1960.

A. N. Izergina, Obrazy z Ermitáže, Francouzské malířství 19. a 20. století




2016

leden 2017 - Červená a bílá


2015

prosinec 2016 - Japonská brána Torii v Kjótu v zimě

listopad 2016 - Portrét Karla Holana

říjen 2016 - Paříž

září 2016 - Bez názvu

srpen 2016 - Pobřeží

červenec 2016 - Barokní krajina

červen 2016 - Veselá paní

květen 2016 - Portrét Clementa de Jonghe, obchodníka s uměním

duben 2016 - Lokomotiva

březen 2016 - Snímání z kříže

únor 2016 - Hvězdář

leden 2016 - Děti se sněhulákem


2015

prosinec 2015 - Oceňování dárků

listopad 2015 - Svatá Barbora

říjen 2015 - Od jihu

září 2015 - Interiér kostela sv. Petra ve Vídni

srpen 2015 - Jizera

červenec 2015 - Husité

červen 2015 - Dívka se svíčkou

květen 2015 - Zákoutí s opuštěnými kavárenskými stolky

duben 2015 - Posmívání Ježíše Krista

březen 2015 - Špitál

únor 2015 - Kardinálové ve Vatikánské zahradě

leden 2015 - Rybáři na ledu


2014

prosinec 2014 - Zaharada (Krajina)

listopad 2014 - Z cyklu „O druhém břehu“ (na památku zemřelých přátel)

říjen 2014 - Před transportem

září 2014 - Forum Romanum

srpen 2014 - Hlava legionáře

červenec 2014 - Hra

červen 2014 - Děti s kůzlátkem

květen 2014 - Pieta

duben 2014 - Plašismrt

březen 2014 - Svěcení sabathu na řece Visle


2013

prosinec 2013 - Jízda autem

listopad 2013 - Portrét herečky Irene Kohl

říjen 2013 - Portrét sochaře Karla Kolaczka

září 2013 - Dívčí Hlava

srpen 2013 - Poslední vzpomínka

červenec 2013 - Malíř

červen 2013 - Portrét skláře Jindry Tocksteina

květen 2013 - Maketa mého mozku VI

duben 2013 - Portrét F. X. Šaldy

březen 2013 - Polykání tablet z cyklu Dny a roky mojí matky

únor 2013 - Interiér s figurami (Dvojportrét)

leden 2013 - Můj manžel


2012

prosinec 2012 - Autoportrét s paletou

listopad 2012 - Portrét Maxe Kopfa

říjen 2012 - Hlava vousatého muže z profilu

září 2012 - Portrét Linky Scheithauerové-Procházkové

srpen 2012 - Portrét manželů

červenec 2012 - Malíř Otakar Nejedlý

červen 2012 - Portrét situace

květen 2012 - Autoportrét s paletou

duben 2012 - Sestra Máňa

březen 2012 - Portrét dívky

únor 2012 - Götz von Berlichingen

leden 2012 - Autoportrét


2011

prosinec 2011 - K. H. Mácha

listopad 2011 - Portrét architekta Čeňka Vořecha

říjen 2011 - Kateřina Šustéka z Velké

září 2011 - Lorenzo de´ Medici Il Magnifico

srpen 2011 - Thomas Howard, lord z Arundelu

červenec 2011 - Paganini

červen 2011 - Busta malíře Jeana Augusta Dominiqua Ingrese

květen 2011 - Portrét Milči Mayerové

duben 2011 - Vlastní podobizna en face

březen 2011 - Portrét malíře Pettenkofena

únor 2011 - Portrét Dr. Antona Randy

leden 2011 - Portrét Heinricha von Liebiega

ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU