Dílo měsíce - Oblastní galerie v Liberci
HLEDAT
  
červenec 2011

Paganini, 1945

František Tichý (24. 3. 1896 - 7. 10. 1961)

kresba uhlem, papír, 445 x 596 mm

značeno vlevo dole tuší: Tichý 45

inv. č.: K 752

Niccolò Paganini byl italský houslista, kytarista a hudební skladatel. Díky svému neobyčejnému talentu je dokonce považován za jednoho z největších houslových virtuosů v historii. Narodil se 27. října 1782 v Janově a pod dohledem přísného otce se učil hrát na housle už od útlého dětství. Několikahodinové pravidelné zkoušky a opravdový dril, v kombinaci s vrozeným talentem vyústily v to, že se Paganini stal jedinečným houslovým virtuosem. Záhy se stal velmi slavným a byl zván na koncerty po celé Evropě, včetně českých zemí. Jeho život ovšem nebyl zcela jednoduchý a měl své stinné stránky. Odvrácenou tváří velké slávy, bohatství a virtuosity bylo dočasné propadnutí hazardním hrám a celoživotní zdravotní útrapy. Trpěl priapismem (dlouhodobé ztopoření penisu bez sexuálního podnětu) a Marfanovým syndromem (genetická porucha pojivové tkáně). Tuto chorobu provází celá řada příznaků jako např. vysoká postava, dlouhé útlé končetiny, dlouhé tenké prsty a anomálie srdce a cév. Tímto onemocněním lze vysvětlit Paganiniho nezvyklý zjev a mimořádnou roztažitelnost ruky. Ke konci života ho provázely problémy s hrtanem, které mu velmi ztěžovaly mluvení. Rovněž se nakazil syfilidou, na jejíž následky zemřel. Přes všechny útrapy se až do posledních dnů plně věnoval hudební činnosti. Paganini zemřel v roce 1840 v Nice během ozdravného pobytu. O Paganinim se traduje mnoho historek. Na jednom koncertě prý hrál tak vášnivě, že přetrhl tři ze čtyř strun, a přesto dokázal koncert dohrát na nejnižší struně G. Kvůli svému neobvyklému vzezření a díky svému výjimečnému hudebnímu nadání byl mnohými lidmi obviňován ze spolčení s ďáblem. Proto mu bylo po smrti odepřeno spočinutí na hřbitově - jeho tělo bylo řádně pohřbeno až 36 let po smrti.

František Tichý byl významný malíř a grafik, představitel výtvarné avantgardy 40. let 20. století. Tento absolvent AVU v Praze a člen Umělecké besedy stál vždy mimo skupinová hnutí a do konce života zůstal solitérem. V tvorbě byl romantikem, který rozvíjel své dílo v duchu dobového poetismu. Ovšem jeho život příliš romantický nebyl. Jako silná osobnost nikdy nechtěl upadnout do stereotypů a konformity, neuměl uhlazeně žít ani malovat. V letech 1929 až 1935 žil v Paříži, často na hranici chudoby. Přesto to byl veselý člověk s osobitým drsným humorem a křehkou duší. Obdivu a uznání se dočkal až po své smrti. Jeho celoživotním námětem zůstalo prostředí cirkusů, varietních divadel, kaváren, periferií. Byl vynikajícím koloristou kladoucím důraz na lyrizující světlo. Jeho díla se vyznačují velkou citlivostí a jemností. Přesto všechno však jeho práce mají vážný, někdy až tragický podtext jako v případě portrétů houslového virtuosa Paganiniho.

V libereckých sbírkách se nacházejí dvě Paganiniho podobizny od F. Tichého - jedna provedená v technice suché jehly a druhá nakreslená uhlem, obě z roku 1945. Kresba ukazuje Paganiniho dramatickou siluetu hlavy z profilu. Jedná se o skicu zdůrazňující jeho výrazné poznávací rysy - dlouhé bohaté vlasy a orlí nos. Housle pod bradou jsou naznačené jen lehkými tahy. Důvodem, proč Tichý v průběhu čtyřicátých let Paganiniho několikrát portrétoval, bylo nejen připomenutí jeho stého výročí úmrtí, ale zejména to, že citlivému individualistovi Tichému byl Paganini blízký, ba přímo ho obdivoval, právě pro jeho virtuositu a s ní spojenou dějinnou osamocenost. Imponovala mu myšlenka, že se Paganini pro své umění obětoval. Z toho pramení i tragické podání virtuosovy tváře, kterou lze chápat jako symbol osudu uměleckého génia. Expresivně pojatá figura, jak ji Tichý koncipoval, zapadá do tradičních Paganiniho vyobrazení, která vznikala ještě za jeho života, resp. do jeho karikatur. Motivem Paganiniho také Tichý reflektuje všudypřítomný strach ze smrti a tragiku osudu v průběhu druhé světové války.

 

Zdroje:

www.wikipedia.cz

Tomáš Winter, František Tichý, Gallery 2002.




2016

květen 2017 - Cirkus

duben 2017 - Vstupte!

březen 2017 - Bez názvu

únor 2017 - Krajina v jižní Indii

leden 2017 - Červená a bílá


2015

prosinec 2016 - Japonská brána Torii v Kjótu v zimě

listopad 2016 - Portrét Karla Holana

říjen 2016 - Paříž

září 2016 - Bez názvu

srpen 2016 - Pobřeží

červenec 2016 - Barokní krajina

červen 2016 - Veselá paní

květen 2016 - Portrét Clementa de Jonghe, obchodníka s uměním

duben 2016 - Lokomotiva

březen 2016 - Snímání z kříže

únor 2016 - Hvězdář

leden 2016 - Děti se sněhulákem


2015

prosinec 2015 - Oceňování dárků

listopad 2015 - Svatá Barbora

říjen 2015 - Od jihu

září 2015 - Interiér kostela sv. Petra ve Vídni

srpen 2015 - Jizera

červenec 2015 - Husité

červen 2015 - Dívka se svíčkou

květen 2015 - Zákoutí s opuštěnými kavárenskými stolky

duben 2015 - Posmívání Ježíše Krista

březen 2015 - Špitál

únor 2015 - Kardinálové ve Vatikánské zahradě

leden 2015 - Rybáři na ledu


2014

prosinec 2014 - Zaharada (Krajina)

listopad 2014 - Z cyklu „O druhém břehu“ (na památku zemřelých přátel)

říjen 2014 - Před transportem

září 2014 - Forum Romanum

srpen 2014 - Hlava legionáře

červenec 2014 - Hra

červen 2014 - Děti s kůzlátkem

květen 2014 - Pieta

duben 2014 - Plašismrt

březen 2014 - Svěcení sabathu na řece Visle


2013

prosinec 2013 - Jízda autem

listopad 2013 - Portrét herečky Irene Kohl

říjen 2013 - Portrét sochaře Karla Kolaczka

září 2013 - Dívčí Hlava

srpen 2013 - Poslední vzpomínka

červenec 2013 - Malíř

červen 2013 - Portrét skláře Jindry Tocksteina

květen 2013 - Maketa mého mozku VI

duben 2013 - Portrét F. X. Šaldy

březen 2013 - Polykání tablet z cyklu Dny a roky mojí matky

únor 2013 - Interiér s figurami (Dvojportrét)

leden 2013 - Můj manžel


2012

prosinec 2012 - Autoportrét s paletou

listopad 2012 - Portrét Maxe Kopfa

říjen 2012 - Hlava vousatého muže z profilu

září 2012 - Portrét Linky Scheithauerové-Procházkové

srpen 2012 - Portrét manželů

červenec 2012 - Malíř Otakar Nejedlý

červen 2012 - Portrét situace

květen 2012 - Autoportrét s paletou

duben 2012 - Sestra Máňa

březen 2012 - Portrét dívky

únor 2012 - Götz von Berlichingen

leden 2012 - Autoportrét


2011

prosinec 2011 - K. H. Mácha

listopad 2011 - Portrét architekta Čeňka Vořecha

říjen 2011 - Kateřina Šustéka z Velké

září 2011 - Lorenzo de´ Medici Il Magnifico

srpen 2011 - Thomas Howard, lord z Arundelu

červenec 2011 - Paganini

červen 2011 - Busta malíře Jeana Augusta Dominiqua Ingrese

květen 2011 - Portrét Milči Mayerové

duben 2011 - Vlastní podobizna en face

březen 2011 - Portrét malíře Pettenkofena

únor 2011 - Portrét Dr. Antona Randy

leden 2011 - Portrét Heinricha von Liebiega

ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU